Figurky z krajkového porcelánu

Babička má ve svém skleníku několik krásných porcelánových figurek. Všechny mají sukně z velmi tenkého dírkovaného porcelánu, který vypadá jako krajka. Jsou pěkně vybarvené, avšak podle značky vespod nepocházejí z Míšně. Rádi bychom věděli zda mají nějakou cenu a kde a jak byly vyrobeny.

čtenářka Ludmila P. z Chrudimi

Kniže Rudolstadt patřil do velké plejády duryňských šlechticů. Lišil se však od ostatní aristokracie tím, že pořád chtěl v něčem podnikat. Jeho vytříbený vkus ho nakonec přivedl k nápadu založit továrnu na výrobu porcelánu. Štěstí mu přálo v osobě Georga Macheleida, kterého vynálezy brzo přivedli porcelánku ve Volkstedt-Rudolstadtu do povědomí celé Evropy. Jejich porcelán měl vynikající kvalitu, povrchová úprava byla bezvadná. Jedno však této továrně chybělo, měl nedostatek kreativních modelérů, kteří by svými figurkami dokázali zaujmout zhýčkané sběratele porcelánu z řad šlechty nebo měšťanstva.

Vlastně celá historie této porcelánky je popisem dohánění daleko úspěšnější továrny v saské Míšni. Kopírovaly se vzory, dekory, figurky se je málo lišily od svých míšeňských vzorů. Dokonce mnoho zlé krve nadělala nová značka Rudolstadtského porcelánu ve tvaru dvou zkřížených vidlí, ne nepodobná zkříženým míšeňským mečům. Naštěstí Rudolstadtské dílny byly odprodány novým majitelům a ti začali značit porcelán svým značkami.

V druhé polovině 19. století se dostalo středoevropské umění do krize. Období empíru i pokleslého biedermayeru skončilo a umělci najednou neměli nosný sloh. Obraceli se proto k oživování starších slohů. Dnes bychom tuto módu pojmenovali slovíčkem retro. A právě v tomto období dílny v Rudolstadtu nakrátko předstihly své konkurenty v Míšni. Na trh začali dodávat figurky rokokově rozverných dívek či přímo celých galantních scén jako by vystřižených ze zahrad ve Versailles z období vlády Ludvíka XIV. Tyto figurky vyráběly i ostatní porcelánky avšak porcelánky z Volkstedt-Rudolstadtu oblékly k údivu zákazníků své figurky do skutečných porcelánových krajek. Tyto krajkové sukně či pánská žabó byly vyráběny ze skutečných bavlněných krajek, na které byla nanášena porcelánová hmota, která byla po složitém vytvarování vypálena. Textilní krajka v peci shoří a zůstane jenom jemná dírkovaná skořápka.

Na těchto figurkách najdeme nejčastěji značku firmy Antona Müllera. Není bez zajímavosti, že jeho potomci emigrovali z bývalé NDR do Irska a tam pokračují ve výrobě těchto figurek dodnes. Krajkové figurky jsou nejčastěji z počátku 20. století a jejich cena je většinou odvozena od jejich výšky. Za figurku do 7 centimetrů dostaneme několik stovek avšak za dvojnásobně vyšší to může být i 3.500 korun. Figurky tanečnic nad 25 centimetrů se prodávají i kolem 10 tisíc korun. Předpokladem dosažení těchto cen je však bezvadný stav porcelánové krajky, což bývá velká vzácnost.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

© Milo Burdátš 2001
© Naše Rodina 2001