Poradna Naší rodiny 1

Mašinka - hračka nebo starožitnost

Máme doma v krabici vláček i s kolejemi značky Merkur. Již padesát let si s tím nikdo nehrál. Kdysi jsem jej chtěla věnovat klukům od sousedů, ti však neměli zájem. Chápu, že již není moderní, avšak je mi líto jej hodit do kontejneru. Můžete mi poradit, kam se obrátit?

čtenářka Milada S. z Prahy-Karlína

Dotaz čtenářky mi připomněl jeden příběh z mého okolí. Kdysi dávno naše prateta koupila v Holešovicích krásnou modelovou železnici Merkur svému synovi k Vánocům. Syn se však dárku nedočkal, okouzlen prvním mrazem, vyrazil na zmrzlý rybník a místo radostných vánoc, prateta ukládala malou rakvičku do hrobu. Až v polovině sedmdesátých let se rozhodla zbavit se té relikvie a společně jsme odnesli ještě nerozbalený vláček do starožitnictví. Pan vedoucí si nás změřil přísným pohledem a aniž by rozbalil krabici spustil: "Obchod se starožitnostmi je činnost nadmíru vznešená a nikdy, slyšíte nikdy se nesnížíme k tomu, abychom kupovali kdejakou plechovou veteš". Raději jsme rychle vycouvali. Nikdy nepoužitý vláček v původní krabici i s účtenkou pak skončil na půdě. Pratetě totiž více než smrt svého synka připomínal tu potupu v Starožitnostech.

Nedávno jsem vstoupil do jednoho pražského obchodu se antikvitami. Majitel tam zahraničnímu turistovi ukazoval krabici s plechovým vláčkem. To, že plechové hračky jsou dnes oblíbeným prodejným artiklem starožitníků na celém světě je všeobecně známo. Zarazilo mne však, když zdůraznil, že ten vláček je tak zachovalý, jako by si s ním nikdy nikdo nehrál a dokonce v krabici je i účtenka ze známé holešovické prodejny. Zadíval jsem se pořádně. Jsem si jist, že na pultě byl dárek pro mého vzdáleného příbuzného, kterého jsem nikdy neznal, dárek který skončil nerozbalen na půdě. Napjatě jsem očekával, až se turista zeptá na cenu. Pětadvacet tisíc, zněla odpověď a turista vytahoval svou kreditní kartu. Ještě, že se toho prateta nedožila.

A teď k věci. Skutečně kolem roku 1980 se i k nám donesla sběratelská vášeň, která ze dne na den udělala ze starých plechových hraček vyhledávané cennosti. Zpočátku překupníci vykupovali zejména plechové vláčky německé výroby slavných značek, Karl Bub, Gebrüder Bing a hlavně Märklin. Již tenkrát slibovali ve svých inzerátech za samotnou mašinku i čtyři tisíce korun. Velice rychle se jim podařilo vykoupit téměř vše, co se od těchto firem na našem území zachovalo. A tak dnes se poptávka zaměřila i na českou modelovou železnici značky Merkur. Zisky už nejsou tak závratné, ale obchod běží dál. Za průměrně opotřebovanou mašinku s dvěma vagónky, s kolejemi a výhybkou lze dnes s klidem požadovat 4 až 5 tisíc korun. Každé větší poškození cenu výrazně snižuje, avšak i za zrezivělou a otlučenou lokomotivu lze získat několik stokorun.

Na závěr rada. Pokud nejste zručnými modeláři, nikdy se nesnažte plechovou hračku opravovat nebo dokonce přemalovávat. Každý sběratel dodatečné zásahy pozná a už z principu tyto laicky opravené kousky odmítá. A nestyďte se nabídnout i poškozené vláčky. Vždyť i kdyby měl skončit ve sbírce amerického zbohatlíka, je to lepší než kdyby skončil na skládce odpadků.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]