Naše babička si velice cení obrázek, který kdysi dostala k narozeninám. Je to kresba od Maxe Švabinského, které je zobrazeno děvče u tkalcovského stavu. Obrázek je rámován černým tenkým rámem. Můžete nám sdělit jakou hodnotu má tento obrázek.
čtenářka Helena z České Třebové
Z dotazu je jasné, že babička naší čtenářky má zarámovaný obrázek Maxe Švabinského, který se jmenuje "U stavu". Není však jasné, zda se jedná o reprodukci, litografii nebo kresbu. Ze své zkušenosti však předpokládám, že se jedná o litografii, která vyšla v roce 1904 jako prémie pro předplatitele vídeňského uměleckého časopisu Die Graphischen Künste ve velkém nákladu. Tento grafický list se často objevoval v antikvariátech za velmi nízké ceny. V současnosti však jeho cena stoupla a pohybuje se v rozpětí 2 až 4 tisíce Kč.
Max Švabinský - národní či světový umělec?
V roce skončení II. světové války se československá vláda usnesla přiznat Maxu Švabinskému "název národního umělce jako projev uznání celoživotní výtvarné práce umělecké, která nabyla významu všenárodního" a založila pak tradici tohoto titulu, který byl později po sovětském vzoru spíše odměnou poslušným umělcům, než oceněním jejích významu.
Max Švabinský však určitě toužil stát se světoznámým umělcem, podobně jako jeho vzory Rembrandt a Puvis de Chavannes. Dlouho se nestylizoval do role malíře českého či moravského. Byl salónním umělcem, který bravurně zvládal portréty tehdejší smetánky a jeho volná tvorba se zaměřovala na technicky dokonalé olejomalby ve stylu symbolismu, který byl srozumitelný v celé Evropě a na krásné portréty své manželky Ely Vejrychové, zahalené jakýmsi smutkem. Záhy se začaly jeho plátna objevovat na světových výstavách, nejdříve v carské Rusku, pak v Paříži a samozřejmě ve Vídni. Většina jeho obrazů se však vracela z výstav domů. Kariéra světově uznávaného malíře však začíná až ve chvíli, kdy se některá z velkých a bohatých galerií rozhodne zakoupit dílo pro svou stálou expozici. Šance se však nezadržitelně blížila. V roce 1904 se ve Spojených státech měla konat světová výstava a Švabinský, zřejmě na popud arch. Jana Kotěry posílá do Saint Luis, kde se výstava konal svůj nejnovější rozměrný olej "U stavu", kterým okouzlil pražskou veřejnost na výstavě spolku Mánes.
Proč právě tento obraz měl zajistit Švabinskému celosvětovou slávu. Doba na přelomu století znamenala pro běžné obyvatele Rakouska-Uherska poměrný blahobyt. A malíř Švabinský plnil měšťanské příbytky dokonalými portréty a alegorickými obrazy u kterých vzdychaly jemné slečinky a jásali básníci. Na Švabinského však nemohla nedoléhat chudoba východočeského venkova v okolí Kozlova, kde často pobýval. Obyvatelé tohoto chudého kraje si často přivydělávali tkaním a často u tkalcovského stavu přicházeli o své zdraví. Švabinský, mistr symbolismu zachytil tento smutný a dojímavý osud olejem "U stavu". Věčně smutná Ela Vejrychová jakoby umírala vyčerpaností u stavu v malé světnici vyplněné zvláštním zeleným světlem. Obraz svým sociálním motivem, ale i provedením působil na diváky až sugestivně. Dlouhé minuty stály davy lidí před tímto kruhovým obrazem na výstavě spolku Mánes. A podobně to bylo i na světové výstavě v USA. Jak jinak, Švabinský obdržel Velkou zlatou medaili, a štědře sponzorovaná Galerie moderního umění v San Francisku tento obraz zakoupila do své stálé exposice. Tisíce mladých Američanů by se učilo vyslovovat jméno Švabinský, pro stovky milionářů by vystavený Švabinského obraz byl zárukou, že investice do jeho díla by byla dobrou investicí. Bohužel se tak nestalo San Francisco nedlouho na to postihlo zemětřesení a celá galerie i s obrazem "U stavu" shořela na popel. Švabinskému jeho životní šance se rozplynula jako dým nad spálenou expozicí.
Ještě že Vídeňský ústav grafického umění zmírnil Švabinského smutek, když vydal litografickou verzi tohoto obrazu. Grafický list však postrádal ten náboj, který mělo původní dílo. Je bohužel pouhou reprodukcí, i když zpracovanou mistrem zpaměti. Osud v tomto případě zamíchal karty jinak, než bychom chtěli. Avšak myšlenka, že kdyby nedošlo k požáru v sanfranciské galerii stal by se Max Švabinský umělcem světového formátů a uvedený grafický list by pak stál deset krát více, stojí za zveřejnění.
Encyklopedické heslo:
Maxmilian Theodor Jan Švabinský (1873-1962) významný český malíř a grafik, vůdčí osobnost Spolku výtvarných umělců Mánes, profesor na Akademii výtvarných umění, redaktor uměleckých časopisů, zakládající člen sdružení Hollar, rytíř francouzského Řádu čestné legie. Věnoval se zejména portrétům, české krajině, měl rád biblickou a antickou symboliku, rovněž rád kreslil motýly a květiny. Vyzdobil Obecní dům, Zemskou banku, jeho vitráže jsou v Chrámu sv. Víta, byl autorem československých známek a bankovek.