Vojta Sedláček

Máme doma kresbu Vojtěcha Sedláčka, má rozměr asi jako pohlednice a na zadní straně je jeho vlastní rukou napsán pozdrav pro naši tetičku k Vánocům. Tuto kresbu doma uchováváme jako velkou vzácnost. Teď bych však ráda věděla, jaká je její přesná cena.

Věra S., Hradec Králové

Vojtěcha Sedláčka snad nemusím nikomu představovat. Patří mezi výtvarné umělce, kteří se proslavili již za první republiky zejména tím, že svým dílem opěvovali krásu české krajiny a tvořili tzv. domovinné křídlo Umělecké besedy. Sedláček byl mistrným kreslířem. Několika tahy tužkou či štětcem dokázal zachytit na papíře venkovského člověka při práci tak jednoduše a přitom dokonale, že z obrázku přímo cítíme vůni rozorané půdy, zpěv skřivánka či supění zapřáhnutého valacha. Na svých kresbách, akvarelech a temperách opěvoval zejména své rodné a úrodné Polabí, později i trochu drsnější krajinu v Orlických horách. V jeho případě můžeme říci, že jeho jméno je "nomen omen", je jeho osudem. Nikdy nezabrousil do jiného žánru, vždy zobrazoval pouze venkovský život, ten neustálý boj sedláků s přírodou, kteří však dokáží se podřídit zákonům přírody.

Poúnorový režim Sedláčkovu tvorbu přivítal, protože na každém svém obrázku představoval českého venkovana při práci. Později začaly jeho náměty trochu vadit, vždyť zobrazovaly zejména sedláka, a ne kolektivizovaného, do budoucna zahleděného rolníka. Bohužel Sedláček nátlaku režimu podlehl a začal svým dovedným štětcem zachytávat rozorávání mezí, práci traktorů na scelených družstevních lánech, stachanovce při stavbě stájí či elektrického vedení. V padesátých letech dokonce ilustroval mnohé sovětské romány z období výstavby kolchozů na vesnici. Režim se mu odměňoval svým způsobem: Řádem republiky, Státní cenou Klementa Gottwalda a titulem národního umělce. To všechno mu umožňovalo účastnit se na výstavách v zahraničí od Japonska po Velkou Británii.

Na druhou stranu se musím Sedláčka zastat. Na svých obrazech chtěl zachytávat pravdu - a pravdivý obraz venkova posledních dvaceti let umělcova života byl obrazem družstevního venkova. Přesto tato skutečnost ovlivnila řadu milovníků a sběratelů výtvarného umění. Dnes neznám sběratele, který by Sedláčkovy kresby, akvarely či grafiky sbíral. Věřím však, že se situace změní, a zejména milovníci umění z venkovského prostředí pochopí a ocení jeho dílo. Sedláčkův učitel a jedna z největších postav českého moderního výtvarného umění Max Švabinský, říkal, že základem každého obrazu je čára", Sedláček tuto čáru zvládl na jedničku. Mírným zvlněním čáry dokázal naznačit strukturu půdy, dlouhé stíny srpnového podvečera či potem smáčený šat ženců.

Jaká je cena kresby pohlednicového formátu? Sedláček neponechal žádný kousíček papíru nepokreslen, všechny své dopisy, vzkazy a pozdravy doprovázel svými skicami. Dokonce na pozdravy používal zadní strany svých grafik, leptů a suchých jehel. Kresby a skici malých formátů našich malířů a grafiků se pohybují v cenové relaci od 200 do 3000 korun. Záleží samozřejmě na jménu a taky na dekorativnosti kresby. Pokud lze kresbu dát do pasparty a zarámovat, to znamená udělat z ní obraz, cena kresby je samozřejmě vyšší. Pokud se jedná pouze o přípravné skici a studie, ty jsou prodejné pouze sběratelům a jak jsem již uvedl sběratelů díla Vojty Sedláčka je velmi málo. Problém u kreseb je rovněž s prokázáním autenticity (pravosti) kresby případně podpisu. V případě tazatelky však autorův pozdrav na zadní straně prokazuje pravost kresby a tím i její větší prodejnost a cenu. Je rovněž možné, že o tuto kresbu může mít zájem sběratel autogramů, pro kterého zase kresba je důkazem pravosti rukopisu a podpisu. S ohledem na všechny tyto skutečnosti bych určil cenu kresby v rozpětí 400 až 700 korun.

Těch několik stovek je pomíjivá hodnota. Avšak kresba od tak významného umělce jakým byl Vojtěch Sedláček a ještě k tomu s pozdravem pro členku Vaší rodiny, kterou nepochybně musel znát, by měla být ozdobou rodinného archivu. Měla by se dědit z generace na generaci, protože právě takové, z našeho pohledu, maličkosti dokáží budovat v další generaci dětí a vnuků sounáležitost s rodinou, hrdost na své předky a upevňovat rodinné svazky. A o to nám všem v našem časopise jde.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]