Palackého dějiny

Bylo to za protektorátu, když táta koupil Palackého Dějiny národa českého. Četl nám z nich po večerech a velmi si toto dílo vážil. Všech šest svazků jsme doma pietně udržovali v knihovně, ale teď když se musím stěhovat bych je ráda prodala. Nevím však kolik za tyto těžké knihy dostanu. Mohl byste mi poradit.
čtenářka Marie z Benešova

Pokud byly Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě zakoupeny v době protektorátní, zřejmě se jedná o tzv. Mazáčovo jubilejní vydání. Jedná se o nejčastěji nabízené vydání a většina antikvariátů jej nabízí v cenách od 250 do 370 korun. Z uvedených cen lze pak odhadnout jejich nákupní cenu a ta se bude pohybovat v rozpětí 180 až 250 korun podle stavu. Může se však jednat o vydání, které uspořádal dr. Miloslav Novotný a které vydalo nakladatelství Kvasnička a Hampl. Toto vydání je oceňováno asi o 10 procent výš než předchozí vydání.

Rádi bychom nabídli k prodeji 1. vydání Palackého Dějin národu českého. Knihy jsou vázány v černém plátně a psané jsou starým pravopisem. Kde je můžeme prodat a za kolik?
čtenářka Anna, Liberec

Prodat toto základní dílo české historiografie můžete buď v antikvariátě, nebo jej můžete nabídnout některé z městských knihoven, a nebo si můžete podat inzerát. Předpokládám, že vlastníte 2. vydání, které začalo vycházet v roce 1848 u knihkupce Kalveho a bylo dokončeno nakladatelem Tempským v roce 1867. Toto 2. vydání vyšlo již česky a mezi historiky a zájemci o historii je velmi vyhledávané. Je to rovněž skvělý dárek pro studenta nebo učitele dějepisu. Většinou je vázáno do 10 svazků, ale rovněž tak může být převázáno do 5 svazků. Toto vydání se dnes téměř nevyskytuje a jeho cena se pohybuje podle stavu a provedení vazby kolem 1500 korun. V případě, že by toto vydání bylo v obzvlášť zajímavé celokožené vazbě, se zajímavým exlibris a margináliemi známé osobnosti, cena pak může být dvoj až trojnásobně vyšší. Skutečné 1. vydání bylo napsáno a vydáno německy pod názvem Geschichte von Böhmen a vycházelo u Tempského v letech 1836-67. Cena tohoto skutečného prvního vydání se pohybuje od 3000 korun.
-----------------------------
František Palacký - otec nebo dědeček národa českého
V posledním desetiletí jsem se ve svém antikvariátě setkal s desítkami Američanů českého původu, kteří přijížděli do Prahy, aby zde hledali své kořeny. Amerika je totiž vykořeněná a mnozí z dnešních mladých obyvatel Spojených států si uvědomují, že současná oficiální americká kultura postavena na britském bájesloví, do kterého byly namíchány zjednodušené a tím zdevalvované skvosty kultur několika větších národů degeneruje kulturní povědomí a zároveň lže nejenom Američanům ale celému světu. Globalizace to slovo, které slyšíme z úst mladých radikálů pochodujících matičkou Prahou, na jedné straně přináší tzv. demokracii spotřeby. I obyvatel malého českého městečka může koukat na stejný seriál jako průmyslník z Wallstreetu, jíst stejný hamburger a zapíjet ho stejnou kolou, kterou pije americký president. Jenže jsou to skutečně naše potřeby. Chceme skutečně proměnit naši vlast na Disneyland. Bylo mi těžko u srdce, když ve skupince Čechů, ke které jsme si přisedli po procházce Prahou nevěděl nikdo, proč se Palackému říkalo "Otec národa" avšak každý věděl, kdo to je "Džejár" a koho si vzala Pamela z Pobřežní hlídky.
Těm Američanům jsem velmi rád vnucoval právě Palackého. Málokterý si koupil toto hmotné dílo, ledaže bylo v jednosvazkovém lidovém vydání od nakladatele Kočího. Rádi však poslouchali o tom jak čeští studenti v letech druhého obrození společně a nahlas četli pasáže z Dějin národu českého, jak dlouho do noci pak diskutovali o historii Království českého, jak skládali básně a písničky na témata obsažená v tomto monumentálním díle, a jak v nich rostla odhodlanost být lepšími, vzdělanějšími a moudřejšími než byli jejich vrstevníci německé národnosti. Nelze spočítat kolik malířů, básníků, hudebních skladatelů a spisovatelů se inspirovalo četbou "Palackého dějin". Je však jisté, že nastartoval proměnu našeho, pro rakouské Němce "služebního", národa v moderní hrdý a vzdělaný český národ.
Bohužel rovnostářský režim, který u nás po čtyřicet let vládl z našich lidí opět udělal národ "služebníčků", kteří se uměli zlomit v pase před markou či dolarem. Národ, který vyvezl do zahraničí většinu historických památek a uměleckých děl, aby si mohl pak za utržené peníze koupit lacinou televizi v Tuzexu a dětem džíny z Hongkongu. Když pak nenáviděný režim padl, chyběl národu nový Palacký, aby nám pozvedl sebevědomí. Ten, kterého jsme si zvolili za presidenta se zabýval svým lidumilstvím tak dlouho, až mu národ přestal rozumět a hlavou státu se stal člověk nepoznamenán studiem dějin, který většinu z nás přesvědčil, že všechno, co jsme dělali jsme dělali špatně, že naše továrny musí opustit "měkké" trhy na východě, aby je pak mohli obsadit naši západní sousedé, pro které ty trhy měkkými nebyli. Vládla nám pak elita, která nás přesvědčila, že ničemu nerozumíme a nic neumíme a vpustila do země stádo tzv. poradců, kteří se zde chovali jako dobyvatelé, rozebrali si všechno, co za něco stálo a ten nejchytřejší z nich nás připravil dokonce i o námořní flotilu.
Mladí Američani nevěřícně kroutili hlavami. A to se nenašel vůbec nikdo, kdo by prosazoval vaše národní zájmy? Bohužel, to nešlo, národní kartou hrál jistý doktůrek v černém obleku a nikdo rozumný nechtěl s ním do party. A největší zradou na tomto národu bylo, že 90 procent novin a časopisů legálně přešlo do bavorských a amerických rukou a pojmy národní čest a hrdost, ochrana češství a podpora národní kultury se stala pro ně tabu, a kapka vlastenectví je je v těchto novinách povolena pouze tři dny po získaném hokejovém titulu. Češi a Moravané přestali číst Palackého, - ukázal jsem do regálu, kde se krčilo několik vydání v cenách od dvou do tří stovek, - a taky nedělali nic, aby nový Palacký mohl zase vést národ. Byli jsme tak okouzleni supermarkety a soukromou televizí, že nám mezitím republiku nejdřív rozdělili a pak i rozebrali.
A v tom mne ohromil ani ne dvacetiletý Kaliforňan větou "No jo, měli jste otce vlasti, který měl sílu a autoritu, ale teď se stal z něj dědeček vlasti a dědečkové, ti už jsou jenom pro legraci."
---------------------------------
Encyklopedické heslo:
František Palacký (1798-1876) český historik a politik, zakladatel čes. historiografie. Stál u zrodu Časopisu společnosti vlasteneckého musea, Matice české, Svatoboru. Jako politik prosazoval austroslavistický federativní model Rakouské monarchie, byl stoupencem národní jednoty Čechů a Slováků. Základní dílo: Dějiny národu českého, dále Staří letopisové čeští, Počátky českého básnictví, obzvláště prozodie, filosofický spis Krásověda čili O kráse a umění.
-----------------------------------
Komunističtí plánovači plánovali kde co a dokonce naplánovali ceny u antikvárních knih. Pro zajímavost se podívejme na porovnání tzv. směrných antikvárních cen Palackého děl před třiceti lety a tržních cen dnes:

Titul:------------------------ rok 1969 rok 1999
Dějiny národu českého, Mazáč, 1939 360,- 350,-
Geschichte von Böhmen, Tempský, 1867 350,- 3.500,-
Popis království českého, Calve, 1848 180,- 900,-
Přehled současných důstojníků, MČ, 1832 80,- 1.350,-
Dílo I-IV, Mazáč, 1941 80,- 850,-

---------------------------
Víte, že...

- František Palacký již v pěti letech přečetl celou Bibli.
- František Palacký ovládal dokonale 11 jazyků, částečně ovládal hebrejštinu, portugalštinu a polštinu a rovněž rozuměl nářečím východoslovenským, lužickým či dalmátským.
- František Palacký studoval na Slovensku, nejdříve na latinské škole v Trenčíně a pak na lyceu v Bratislavě.
- František Palacký přijel do Prahy ve svých 25 letech. Na jeho počest se konala v Arcibiskupském paláci slavnostní recepce a při jeho vstupu do sálů zpíval sbor: "Vítej nám do lůna vlasti, vítej nám veležádaný...
- František Palacký měl být ministrem školství rakouské vlády, post a vysokou finanční gáži však odmítl.
- František Palacký pokládal základní kámen Národního divadla v Praze.
- Nejcitovanější věta Františka Palackého zní: Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm.
- Palackého pomník vytvořil v roce 1912 pod vlivem secese Stanislav Sucharda a patří mezi nejhezčí pomníky věnované české osobnosti vůbec.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]