Ottovy Čechy


Máme doma dva díly z knižní edice Severní Čechy. První díl je věnován Pojizeří a druhý Krkonoším. Jedná se o velké knihy v červené zlatem zdobené vazbě, vydané nakladatelem Janem Ottou. Mohl byste nám sdělit kolik vyšlo dílů a jakou mají tyto knihy hodnotu?
Eliška K., Louny

Máme doma osm dílů Ottových Čech. Bohužel ani u nás v knihovně nevědí kolik dílů tvoří tento soubor a jak se jmenují. Mohl byste to zjistit? Jistě do bude zajímat i další čtenáře Naší Rodiny?
Josef P., Rudná


V posledním desetiletí minulého století rakousko-uherský mocnář František Josef rád přispíval na rozsáhlé geografické a národopisné publikace, které popisovaly podunajskou monarchii jako nejzajímavější kout světa zejména s ohledem na její bohatou historii a přírodní krásy, zároveň však uváděly statistická data o prudce se rozvíjejícím průmyslu a stále rostoucí životní úrovni poddaných jeho veličenstva. Vrcholem těchto snah byla rozsáhlá edice "Rakousko-uherská monarchie slovem i obrazem", na které pracovaly ty největší kapacity vídeňských universit. Císař byl oslněn tou dlouhou řadou, krásně vypravených knih a nešetřil odměnami a to jak finančními, tak i formou šlechtických predikátů.

V té samé době se skupina českých intelektuálů, která se vytvořila kolem několika pražských nakladatelů a knihkupců, rozhodla, že se pokusí vydat ještě monumentálnější dílo a to bez podpory dvorské kanceláře ve Vídni. Zpočátku jim nikdo nevěřil. Popsat tak malý kousek monarchie, jakým byla tehdejší země česká na větší ploše, než kterou použili slovutní vídenští vědátoři se zdálo téměř nemožné. Avšak když se do tohoto projektu vložil vlastenecký nakladatel Jan Otto, známý svojí odvahou, pílí a obchodnickým talentem, práce na tomto veledíle začala. Koordinací byl pověřen František Šubert, který však narazil na velký problém. Vědci zabývající se českým zeměpisem, historií či národopisem často nedokázali poutavě psát a velice často neuměli psát česky. Proto přizval k práci české spisovatele a básníky a to se ukázalo jako dobrá volba. Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický, Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk či Jakub Arbes dokázali velmi rychle, zajímavě a beletristický poutavě popisovat jednotlivá území a skloubit zeměpisné informace se svými znalostmi historie, lidových zvyků a s úchvatným popisem přírodních krás.

Nebylo by to pompézní dílo, kdyby nebylo bohatě ilustrováno. Jan Otto se obrátil na většinu tehdejších českých malířů a nutno říci, že málokterý odmítl. Pro toto dílo připravili přesně 3.695 kreseb a akvarelů, které popisovaly text a dalších 305 obrazů bylo použito jako samostatné přílohy. Nejvíce obrázků dodal Karel Liebscher a jeho bratr Adolf. Téměř do všech dílů přispěl i Anton Levý. Mnoho kreseb dodali takový mistři štětce, jakými jsou Mikoláš Aleš, Antonín Chittusi, Václav Jansa, Ota Bubeníček, Jaroslav Šetelík, Jaroslav Panuška, Edvard Herold či František Ženíšek. Všichni tito umělci se toulali po Čechách a kreslili paláce, hrady, zříceniny, přírodní scenérie i chudé chaloupky a městské tržnice. Práce na tomto díle měla i opačný dopad. Slavní výtvarníci objevovali a poznávali krásy své vlasti s kdyby bratři Liebscherové žili dnes určitě by zvítězili v soutěžích typu "O poklad Anežky České".

V velmi krátké době již Jan Otto mohl expedovat první sešit tohoto díla. V letech 1883 až 1908 pak celkem vyšlo 253 sešitů po necelých dvou korunách. Později se celé dílo prodávalo v 15 rozměrných svazcích v červené bohatě zlacené lipské vazbě. Málokdo si je však koupil všechny. Proto zde uvádím soupis jednotlivých dílů:
I. Šumava,
II. Vltava,
III. Praha 1. část,
III. Praha 2. část,
IV. Polabí,
V. Hory Orlické. Stěny,
VI. V Jihovýchodních Čechách
VII. Středohoří,
VIII. Táborsko,
IX. Západní Čechy,
X. Krušné Hory a Poohří,
XI. Rakovnicko, Slansko a Středočeské meziříčí,
XII. Severní Čechy. Pojizeří,
XIII. Východní Čechy,
XIV. Severní Čechy. Krkonoše.

Dnešní cena této řady nádherných publikací odpovídá jejich původní ceně, která byla přesně 578,60 rakouských korun, což je zhruba dnešních 15.000 Kč. Jednolivé díly však mají různou hodnotu a to podle místa kde je chcete prodat. Je zřejmé, že např. díl Šumava bude stát v Sušici i dvakrát víc než díl Polabí a obráceně. Samostatně se jednotlivé díly prodávají v obyčejné vazbě za 900 korun, v původní červené tzv. lipské vazbě za 1.500 korun a v luxusní umělecké vazbě podle návrhu Viktora Olívy za 1.800 korun i více. Všechny ceny samozřejmě předpokládají zachovalý stav publikací.

Bohužel Jan Otto ve svém vlasteneckém nadšení zapoměl vydat obdobné dílo i pro Moravu, avšak nezapomněl na Slezsko a vydal knihu Františka Slámy sice menšího formátu pod názvem "Vlastenecké putování po Slezsku". Ale to jen tak na okraj.





Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999



  [Úvodní stránka časopisu] [Poradna]