Ottův slovník naučný

Naše rodina č.13/99

Neradi avšak z prostorových důvodů musíme prodat kompletní Ottův slovník naučný. Před pěti lety nám jeden antikvář za něj nabízel 20 tisíc korun. My jsme si řekli, že počkáme, že jej můžeme prodat vždycky. Minulý týden jsme mu jej znovu nabídli, jenomže ten samý antikvář nám nabídl pouze 10 tisíc korun. Jak je to možné?

Adéla B., Brno

Každá cena platí pouze na určitém místě a v určitém čase. Ne jinak je to i s touto encyklopedií. Dříve však než odpovím na dotaz tazatelky neodpustím si několik slov k tomuto slovníku.

Ottův slovník naučný zůstane již napořád rozsahem největším knižním projektem v české historii. Vznikal v době, kdy daleko větší národy neměly svou encyklopedii, tj. souhrn všech vědomostí lidských jak sebe sama definuje tato encyklopedie. Profesoru filosofické fakulty T. G. Masarykovi a po něm Františku Studničkovi se podařilo pro tento projekt získat stovky nejvýznamnější odborníků té doby a udělat z nich dělný kolektiv, který v průběhu dvaceti let dokázal vytvořit dílo, které i dnes v době počítačů, internetu a dalších technických vymožeností nedokázal nikdo překonat. Ottův slovník vycházel v sešitech od roku 1888, ke každému dílu si abonent mohl objednat polokožené desky a nechat si slovník svázat. Až později, po ukončení vydávání celého díla v roce 1909 bylo možno si slovník koupit již vázaný. Vydavatel slovníku Jan Otto dobře věděl do jak riskantního podniku se pouští, všichni jeho spolupracovníci mu radili, že není v silách jednoho, byť velkého nakladatele tento podnik ufinancovat a dokončit. Jan Otto se nevzdal, investoval do tohoto projektu veškeré své zisky z jiných aktivit, veškeré rodinné finance. Právem si zaslouží, aby tento projekt nesl jeho jméno a zajistil mu tak nesmrtelnost. Pro ilustraci několik superlativů. Na přípravě slovníku se podílelo neuvěřitelných 1100 spolupracovníků, kteří vytvořili 150.000 hesel, 5067 ilustrací a to vše na 28 912 stranách. Většina hesel byla zároveň prvním uvedením citovaného poznatku v českém textu.

Přestože Jan Otto považoval vydání tohoto slovníku za věc osobního přispění k emancipačním snahám českého národa a proto nekalkuloval se ziskem, bylo kompletní dílo velice drahá záležitost. V roce ukončení vydávání stálo 544 korun a pro porovnání uvádím, že knihovnička z leštěné olše vyrobená na míru pro tento slovník stála pouze 35 korun a pro ještě lepší představu švýcarské kapesní hodinky stály v té době 5 korun. Černé předpovědi Ottových spolupracovníků se naplnily, slovník zůstal ležet na skladě. Nepomohly reklamní kampaně, dopisy starostům českých měst, studentské slevy a prodej na splátky, slovník zůstal ležet na skladě dalších třicet let. Slovník se doprodal včetně dodatků vyšlých v třicátých letech až v dobách protektorátních. Většina dodnes zachovalých exemplářů byla zakoupena právě v létech čtyřicátých.

Na počátku rozvoje soukromého podnikání po roce 1989 mnoho advokátů, ekonomických poradců, reklamních agentů a jiných vzmáhajících se podnikatelů zatoužilo mít ve svých naleštěných pracovnách tuto dlouhou řadu v kůži vázaných knih. Ne snad, aby z nich čerpali moudrost, kterou obsahují, spíše aby ukázali, že na to mají. Tak se zdvihla vlna zájmu o tuto stařičkou encyklopedii. Noviny byly plné inzerátů nabízející nebývalé částky, a roce 1995, kdy zájem vrcholil, bylo možno 28 svazků Ottova slovníku vidět v antikvariátech za 28 tisíc korun. Na tuto velkou poptávku okamžitě zareagovali podnikaví nakladatelé a začali vydávat reedici tohoto díla. Jiní nakladatelé zase přišli s převodem slovníku na digitální formu pro použití v osobních počítačích. Poptávka okamžitě poklesla a dnes se může považovat za úspěšného ten, komu se podaří prodat tento slovník za 12 tisíc korun.

Otázka z zamyšlení však stojí někde jinde. Před stoletím jsme byli prvním malým národem, který dříve než měl svůj stát měl svou encyklopedii. Dnes, když se považujeme za nejúspešnější stát bývalého východního bloku a pyšně se hrneme mezi rozvinuté západní země, máme ve svých knihovnách sice majestátné, ale sto let staré či lépe řečeno zastaralé encyklopedické dílo a někteří z nás dokonce jeho v plastu vázanou napodobeninu. Nesvědčí tato skutečnost o tom jakou hodnotu má pořád v naších zemích vzdělanost, věda, rozhled či kultura. Nepotřebovala by naše současnost místo podnikatelů typu Koženého, Macka či Stehlíka takového arcipodnikatele, jakým byl právě Jan Otto. Až nám takový dorostou, budeme moci si říci "teď už bude jenom lépe".

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]