Ošetřování plastik a třírozměrných předmětů

V čísle 22 Naší Rodiny jsme zahájili seriál o údržbě a čištění starožitností. V první části jsme se věnovali čištění a ošetřování obrazů v této druhé části si řekneme něco o údržbě tzv. třírozměrných uměleckých děl, mezi které zahrnujeme zejména plastiky a figurky z různého materiálu.

Kdo má dojem, že o skutečnosti, že starožitnosti je třeba náležitě udržovat nemusíme nikoho přesvědčovat, se mýlí. Moje každodenní praxe mne neustále utvrzuje v smutné skutečnosti, že většina národa nemá správný vztah k starožitnostem, jako k výtvorům umu a zručnosti našich předků. Je velmi pravděpodobné, že ti samí lidé nemají vztah vůbec k ničemu. Nejsem sice sociologem, ale ve své dlouholeté praxi jsem vypozoroval jednu zajímavou souvislost. Když vstoupí do mého antikvariátu člověk s taškou plnou starožitností k prodeji, předem uhádnu, zda ty předměty budou zachovalé, pěkně udržované nebo zda budou špinavé a poškozené. Jak to dělám? Jednoduše. Kouknu se tomu člověku na boty. Jeho vztah k botám, přesně odpovídá vztahu k ostatním předmětům v jeho okolí. Pokud má boty špinavé a nečištěné i předměty v jeho tašce jsou nečištěné, pokud jsou boty polorozpadlé tak i starožitnosti, které přináší budou poškozené. Takže dobrá rada: Koukněte se člověku do očí a poznáte jeho vztah k lidem, koukněte se mu na boty a poznáte jeho vztah k předmětům v jeho okolí.

Údržbu a čištění plastik provádíme podle toho z jakého materiálu jsou vyrobeny. Starožitné sošky a jiné umělecky zpracované předměty např. svícny, nohy od elektrických lamp jsou vyrobeny z bronzu. Bronz je ušlechtilý materiál a proto vyžaduje minimální údržbu. Pravidelně z bronzových sošek odstraňujeme pouze prach a to prachovkou nebo tzv. kohoutími pery. Pokud se v prohlubních plastiky objevila patina, v žádném případě ji neodstraňujeme. Právě patina dává těmto plastikám to správné zabarvení a zároveň je to důkaz o stáří předmětu. Pokud bronzovou sošku něčím zašpiníme čistíme ji houbičkou namočenou v mýdlové vodě. V žádné případě nepoužíváme chemické prostředky a varuji před používáním čistidel obsahující písek či jiná abraziva. Po vyčištění lze předmět natřít jemným povlakem voskové leštěnky.

Úplně jinou údržbu vyžadují plastiky vytvořené z mosazi. U mosazných předmětů bývá patina spíše na obtíž, jelikož povaha tohoto materiálu vyžaduje vysoký zlatavý lesk. Menší předměty čistíme speciální vatou na mosaz, u větších předmětů používáme měkký hadřík a sidol. Oxidaci většího rozsahu odstraňujeme mokrou cestou. Můžeme použít litr horké vody, ve které rozpustíme 4 lžíce soli a přidáme 4 lžíce octa. Po vyčištění koroze vyleštíme předmět sidolem. Vyčištěné a umyté mosazné předměty lze nalakovat jednou slabou vrstvou bezbarvého akrylového laku.

Ocelové a litinové předměty jako například svícny nebo krucifixy mohou korodovat známou červenou rzí. Rez odstraníme odrezovačem, nerovnosti zbrousíme pilníkem a zahladíme smirkovým papírem. Kovové předměty vypadají nejlépe, když jsou natřeny matnou černou barvou, v odborných prodejnách dnes lze zakoupit i barvy, které nepotřebují základní nátěr. Někdo má ve zvyku litinové výrobky natírat stříbřenkou. Pokud však nebyla provedena následná patinace práškovými barvami je tato úprava obecně považována za nevkusnou. Konečným nátěrem opatřené ocelové a litinové předměty pak pouze utíráme od prachu nebo je čistíme vlhkým hadříkem.

Mezi plastiky z přírodního kamene můžeme zahrnovat i popelníky, různé stojany a držáky. Nejčastěji se používá mramor, onyx, alabastr nebo pískovec. Mramorové a onyxové plastiky je nutné pravidelně čistit, jelikož se v jejich pórech zachytává špína a prach. Postačí nám k tomu rýžový kartáč a mýdlová voda s přídavkem čpavku. Náročnější je údržba plastik vytesaných z alabastru. Alabastr je nutné udržovat v naprosté čistotě, jenom tak vynikne bělost a poloprůhlednost tohoto materiálu. Po odstranění prachu měkkou prachovkou nebo kohoutím peřím, vyčistíme celou sošku smotkem vaty namočené do technického benzínu. Nepříjemné skvrny lze odstranit směsí plavené křídy a denaturovaného lihu. Plastiky z pískovce musíme čistit velmi opatrně, pískovec je totiž tzv. měkkým kamenem. Nejlépe je nechat odmočit plastiku ve vědru s teplou vodou do kterého jsme přidali 1 dl čpavku asi půl hodiny. Potom jemným kartáčem např. starým zubním kartáčkem odstraňujeme změklou špínu. Na závěr sochu ostříkáme proudem vody z hadice nebo použijeme sprchu.

Samostatnou skupinu jsou plastiky ze sádry nebo pálené hlíny. Tyto předměty jsou velmi měkké a křehké a proto je starožitníci nepovažují za plastiky z plnohodnotných materiálů. Sošky ze sádry nebo pálené hlíny se nesmějí utírat prachovkou, došlo by totiž k zadření špíny do materiálu. A tak tyto sošky pouze ofukujeme vysavačem nebo čistíme větším štětcem. Případné mastné skvrny odstraňujeme přikládáním měkkého hadříku namočeného do technického lihu na skvrnu, až do jejího odstranění. V žádném případě by tyto předměty neměli přijít do styku s vodou. Po vyčištění lze uzavřít povrch těchto plastik speciálním nátěrem a poté sošku patinovat. Jedná se však o vysoce odborné činnosti, které byste měli svěřit odborníkům.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]