Krajinář Jan Nowopacký

Odnesla jsem do starožitnictví velmi starý obrázek po rodičích od Jana Nowopackého. Jaké bylo mé překvapení, když pan starožitník mi sdělil, že to není originál, ale barvotisková kopie. Celý život jsem si myslela, že je to originál akvarel, dávala jsem na něj pozor a těď se dovídám, že je to pouhá reprodukce. Má vůbec nějakou hodnotu?
Iveta B. z Lounska

Za rakouské monarchie se císařpán František Josef vyjadřoval ke všemu možnému. Jedné věci se však vyhýbal jak čert kříži. Otázky výtvarného umění byly pro něj tabu. Celý národ však znal jeho vkus. Líbily se mu obrazy zachytávající monumentálnost rakouských velehor Alp. Možná to byla vzpomínka na mladá léta, kdy prochodil mnohá údolí a vystoupil na kdejaký štít. Možná však cítil pouze uspokojení, že tak mohutné pohoří patří pod jeho vladařské žezlo. Celá jedna generace rakouských malířů-krajinářů se proto věnovala pouze zpodobování Alp. Dnes toto jejich počínání hodnotíme jako cíleně komerční a mnohé uznávané galerie dnes nepříjímají do svých fondů tyto kýčové romantické krajinky.

Obrazy Jana Nowopackého však z této skupiny musíme vyřadit. Své nejslavnější obrazy s alpskou tematikou totiž namaloval dříve než Franz Josef nastoupil na trůn. Alpská velehorská krajina totiž rodákovi z Nechanic u Hradce Králové učarovala a maloval ji zejména pro sebe, ale taky jako absolventskou práci na Vídenské akademii. V revolučným roce 1948 byl již v Praze. Společně s Mánesem, Hellichem a Havránkem se účastnil kulturního života. Po nástupu Franze Josefa na trůn se stáhl a živil se jako učitel kreslení v šlechtických rodinách. Jeden čas se dokonce přiblížil císařskému dvoru, když učil malovat korunního prince Rudolfa. Nejvíce uznání však zažil na konci svého života. K jeho osmdesátinám byla připravena v Praze veliká a slavná výstava. Poptávka po Nowopackého kresbách a akvarelech byla tak vysoká, že pražský nakladatel Bedřich Kočí vydal v roce 1903 reprodukce jeho 40 nejznámějších obrazů. Použil na ně náročnou techniku chromolitografie neboli barvotisku. Celý soubor byl tak v té době velmi drahý, zájemce za nej zaplatil rovných 100 rakouských korun. V roce 1908 ve věku 87 let Nowopacký umírá. Svého největšího úspěchu se již nedožil. Všech 272 obrazů z výstavy konané již po jeho smrti se prodalo. Potvrdilo se tak staré pravidlo, že obrazy dojdou svého ocenění až po smrti autora. Na závěr bych chtěl naši čtenářku uklidnit. Nemá sice akvarel od mistra Nowopackého avšak ani originál barvotisk není bez ceny. V kvalitním dobovém rámečku jej lze prodat minimálně za 1.500 korun.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

Výběr reprodukcí českých i světových malířů na reprodukce.euweb.cz