Naše nejstarší mapy IV.
Jan Amos Komenský - kartograf
Dnes už snad nikdo nepochybuje, že Jan Amos Komenský byl nejvýraznějším intelektuálem své doby. S určitostí můžeme tvrdit, že byl zároveň i nejznámějším Čechem (samozřejmě i Moravanem, tady však uvažujeme o národnosti) v tehdejší západní Evropě. A protože známe jeho velkou lásku k rodné Moravě a nemenší vztah k českému jazyku nemůžeme se divit tomu, že pohled do tehdejších nepřesných map Českých zemí, plných různým způsobem zpotvořených českých názvů měst, vesnic, řek či pohoří mu jeho vědátorské duši klidu nepřidal. Nejpozději v roce 1624 dokončil práci na své mapě Moravy, předal kresbu nizozemskému rytci Abrahamu Goosovi, který provedl perfektní práci. Je pravděpodobné, že mu při rytí asistoval sám velký pedagog, jinak by zákonitě došlo při rytí českých názvů k chybám. Goos ozdobil mapu jednak kartušemi a parergou ve které je Komenského dedikace Ladislavovi ze Žerotína, jednak čtyřmi vedutami moravských měst, které v té době zastupovali plánky měst. Na horním okraji je pohled na hraniční město Polná, které v té době patřilo Olomouckému biskupství, dále pohledy na sídelní města Olomouc a Brno a konečně pohled na Znojmo i s řekou Dyjí. Takto krásně upravená a na tehdejší dobu nezvykle přesná mapa se záhy stala ozdobou všech velkých atlasů té doby. Podle historiků byla tato mapa zařazena do 96 vydání různých atlasů. Je to bezesporu nejpopulárnější mapové dílo české provenience.
Důvody vzniku mapy
Komenského mapa Moravy je nepodrobněji prozkoumanou mapou našeho území. Celé zástupy komeniologů, historiků a kartografů se dennodenně vrhalo na tento arch potištěného papíru a hledalo odpověď na otázku, proč kněz, teolog, filosof a pedagog zpracoval tak přesné kartografické dílo. Z nesmírně velkého počtu jejich závěrů vybíráme ty nejzajímavější:
1. mapa měla být přílohou připravované učebnice o historii Moravy
2. mapa měla podpořit cestovní ruch v moravském regionu
3. mapa sloužila protestantům při emigraci z Moravy na Slovensko a do Polska
4. Komenský sám uvádí, že neměl nic jiného na práci
5. Komenský se zajímal o astrologii a mapu potřeboval pro přesné určení místa narození
6. mapa měla sloužit dánské armádě při útoku na Moravu
7. mapu vytvořil "učitel národů" pro peníze na zakázku holandských vydavatelů atlasů.
Myslím sí, že všechny tyto domněnky můžeme s klidem hodit do koše. Ani jedna z nich totiž nesnaží se pochopit duši Komenského, který prostě měl nutkání a zároveň schopnosti dané mu Bohem, aby mapu vytvořil. Komenský byl svobodným člověkem, se svými schopnostmi a vědomostmi nikdy nekupčil a svou prací sledoval vždy pouze jeden cíl a to povznést člověka na co nejvyšší úroveň a to jako vzdělanostní tak i mravní.
První "známkoprávní" delikt v kartografii
Dodržování autorských práv v 17. století se prostě nenosilo. Kde jaký spisovatel či vědátor opisoval od druhého, nebo dokonce pouze změnil jméno autora za své a vesele dál vydával a bez uzardění i prodával lehce získané "cizí peří". Nejinak to bylo i s Komenského mapou Moravy. Nejznámější je případ tzv. Dvořákovy kopie této mapy, kterou pro své dílo Mars Moravicus použil osvícený jezuita Tomáš Pešina z Čechorodu. Pešina jistě důvěrně znal Komenského práce a to i ty, které se nezachovaly a jistě byl česným člověkem, který pouze v v pobělohorské době nemohl uvést, že zdrojem jeho informací bylo dílo kněze Jednoty bratrské.
Doma bylo jméno Komenského vymazáváno z knih, avšak ve světě bylo považováno za známku kvality. Kuriózním se stal případ v Holandsku, kdy jeden z vydavatelů map nechal vyškrábat jméno autora mapy Moravy Petra Kaeria a do prázdného rámce nechal vyrýt jméno Komenského. Zdali i vyplatil Komenskému honorář nevíme, avšak víme že na tomto triku vydělal pěkné peníze, jelikož v té době bylo jméno Comenius skutečným pojmem a zárukou prodejnosti mapy a tento nepoctivý vydavatel udělal dokonce 7. vydání této "falešné" mapy.
Cena Komenského mapy Moravy
Není snad populárnější mapy mezi našimi sběrateli. Její popularita byla založena na kdysi velké dostupnosti Komenského mapy Moravy. Zejména po vzniku první Československé republiky bylo téměř povinností našich vzdělanců navštěvovat antikvariáty v Londýně, v Paříži či v Krakově a vyhledávat jednotlivá vydání této mapy a navracet je na naše uzemí. Vlastnictví tohoto artefaktu bylo jakousi prezentaci nového myšlení, nového národního uvědomění a podpory idejí nového státu. V našich antikvariátech se tyto mapy začaly objevovat opět v 50 tých letech, což někdy svědčilo o smutném faktu, že příslušníci prvorepublikové inteligence se dostali do takové hmotné nouze, že potom co rozprodali šperky a nábytek přišla řada i na knihovny a sbírky starých map. Dnes velice vzácně narazíte na Komenského mapu. Její cena se zajisté bude pohybovat od 5 tisíc korun výše. Cenu mapy musí určit odborník, vždyť je zaznamenáno nejméně 100 různých vydání této mapy. Některá jsou velmi vzácná, může se například jednat o španělské nebo vlámské vydání, které se v našich sbírkách téměř nevyskytuje. Větší cenu samozřejmě mají mapy, které jsou doplněny o již uvedené veduty moravských měst. U těchto map by neměla klesnout cena pod 12 tisíc korun, vždyť v tomto případě se nejedná o pouhé kartografické dílo ale spíše o výtvarné umění.
Slovníček latinských výrazů na starých mapách
notarum explicatio - vysvětlení značek
fluvius - řeka
fons - pramen
mons - hora, kopec
urbs muris - velké město s hradbami
pagi innominati - nepojmenované vesnice
oppidum - městečko
arx, castellum - zámek, tvrz
monasterium - klášter
via regia - královská stezka
officina - manufaktura, dílna
© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999