Naše nejstarší mapy III.
Období renesance, ve kterém se nacházely naše země v 16. století nerozlišovalo specializace vědních oborů. Učenec té doby plynule přecházel z jednoho oboru do druhého, aniž se tomu někdo podivoval. Na universitě bylo možno studovat pouze teologii, filosofii, právo a medicínu. Jak jsme si již uvedli, první mapy Čech a Moravy vytvořili lékaři, a ty druhé v pořadí zase vytvořili kněží.
Slavný jáchymovský rodák
Zraky celé Evropy byly v roce 1521 upřen Wormsu, kde se konal říšský sněm a na kterém měl Martin Luther obhájit své náboženské názory. Neobhájil je a císař Karel V. na něj uvalil říšskou klatbu. Luther však našel útočiště u saského kurfiřta. Právě v tomto vzrušeném roce se těsně za hranicemi Saska, v českém Jáchymově narodil do rodiny váženého měšťana Krügingra syn Jan. Rodiče záhy poznali všestranný talent svého syna a zřejmě na doporučení Jana Mathesia, rektora jáchymovské akademie poslali svého sedmnáctiletého syna na studia do saského Wittenberku, kde byl v roce 1546 promován. Působil pak chvíli v Horním Slavkově avšak po čase se přestěhoval na saskou stranu Krušných hor do Marienberku, kde působil jako farář až do své smrti v roce 1571. Celý život se věnoval činnosti literární, rovněž se nevyhýbal psaní filosofických a teologických textů. Nás však bude zajímat jeho činnost kartografická.
První byla mapa Saska
Johann Krüginger měl zřejmě větší důvěru k saskému kurfiřtovi než k českým představitelům a proto se obrátil v roce 1567 na kurfiřta Augusta s návrhem na povolení vydání celkové mapy Saska, kterou již má nakreslenou a do které již doplnil portrét a erb jeho milosti. Kurfiřt zrovna nehořel touhou, aby se celý svět dověděl o zeměpisných poměrech jeho léna, avšak nakonec souhlasil, pod podmínkou, že na mapě nebude jeho portrét a erb. Dokonce nechal vyplatit autorovi dotaci 50 zlatých. Krüginger se obrátil na lipskou tiskárnu, ve které tisk již dříve své teologické traktáty. Podklady k tisku však podepisuje, tak jak bylo v té době zvykem latinským tvarem svého jména Joanes Crigingerius. Od té doby bude kartografům celého světa znám jenom pod tímto jménem a na jeho pravé jméno se téměř zapomene.
Crigingerova mapa Čech
Jako druhou mapu v pořadí vydává v roce 1569 Criginger mapu Čech. Zasadil ji do oválného rámce a prázdné rohy vyplnil alegorickými postavami čtyř panovníků zemí Koruny české. Vlevo nahoře je český král s lvem na svém erbu. V další rozích markrabí moravké a knížata slezské a lužické v plné zbroji. Uprostřed nahoře měl být portrét českého krále a císaře Maxmiliána II. Po zkušenosti se saským kurfiřtem však pole pro portrét nechává prázdné. Bohužel dnes nevíme kolik těchto map Criginger skutečně vydal, víme však, že po jeho smrti v roce 1571 se lipský tiskař této mapy přestěhoval do Prahy a tuto na tehdejší dobu dokonalou mapu v Praze velmi výhodně prodával. Samozřejmě, že z mapy odstranil jméno jejího autora a do prázdného rámečku vlepoval portrét císaře, nejdříve Maxmiliána a poté Rudolfa. Doba byla prostě taková. Právo autorské se u nás nikdy nebralo dost vážně.
Jiná země, jiný mrav
Crigingerova mapa se dostala do rukou jednomu z nejslavnější kartografů všech dob, antverpskému vydavateli atlasů Abrahamu Orteliovi. Mapu nechal předělat, jelikož chtěl mít na mapě pouze Čechy. Při odstraňování části Slezska, Lužice a Míšeňska však omylem odstranil i výběžky severních Čech. Možná že se právě touto mapou inspiroval Albrecht z Valdštejna, když tyto výběžky chtěl vyjmout z pravomoci českého krále. Přestože celá mapa byla v Antverpách přepracovaná, Ortelius ctil autorské právo a na rub mapy nechal vytisknout, že mapa je z díla Jana Crigingera, které vyšlo v roce 1568 v Praze. Dlouhá staletí byla tato poznámka jedinou připomínkou autora druhé mapy Čech.
Cena Crigingerovy mapy
Původní mapa, vydaná ještě za života tohoto kartografa, byla dlouhou dobu považována za ztracenou. Naštěstí se již podařilo objevit několik výtisků, avšak všechny mají vlepen portrét císaře Rudolfa, který se ujal vlády až po smrti Jana Crigingera. Takže nevíme zda portrét byl vlepen chytrým lipským vydavatelem do původní mapy, nebo byla mapa opět nově vytištěna. Cena této mapy je zejména historická a věřím, že by se mohla pohybovat v rozpětí 60 až 100 tisíc. Sběratelé starých map jistě nepohrdnou nizozemskými kopiemi této mapy. Nejvzácnější je již zmíněná Orteliova kopie z roku 1570, pak velmi vzácná kopie de Jodova z roku 1584 a zejména populární verze Mercatorova z roku 1585, která je obohacena o další zeměpisné poznatky. Ceny těchto map se pohybují v závislosti na stavu a koloraci v rozpětí od 12 do 35 tisíc korun.
Slovníček výrazů z oboru historické kartografie
kartuš - grafická ozdoba mapy heraldická, figurální či ornamentální
parerga - ozdobný rámec pro název nebo popis mapy
rollwerk - slangový výraz pro ozdobu tvaru zavíjejícího se pergamenu
kolorit - pozdější ruční kolorace hotové mapy
dedikace - vytištěné věnování mecenáši nebo panovníkovi
del. (delineavit) - zkratka za jménem autora mapy
sc. (sculpsit) - zkratka za jménem rytce
exc. (excudit) - zkratka za jménem tiskaře nebo vydavatele
stromečková manýra - způsob zobrazení lesů
kopečková manýra - způsob zobrazení horstev a kopců
sídlištní značky - obrazové nebo kruhové označení měst, vsí, hradů či klášterů
© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999