Naše nejstarší mapy II.


Aretinova mapa Čech
První mapa Čech, kterou vypracoval v roce 1518 mladoboleslavský medik Mikuláš Klaudyán byla přesně po 50 letech v roce 1568 nahrazena dokonalejší mapou Crigingerovou. Ta vydržela rovněž 50 let a světlo světa spatřila třetí původní mapa Čech. Jejím autorem byl významný pražský měšťan a písař Starého města pražského Pavel Aretin. Jeho mapa vyšla v roce 1619, tedy na pokraji období, které Alois Jirásek nazývá dobou temna. Doba temna to určitě byla pro rozvoj české kartografie, jelikož dobře nastavené tempo ve vydávání nových a dokonalejších map bylo zbržděno a téměř sto let nebylo území v srdci Evropy mapováno.

Pavel Aretin, skromný kartograf

Kdo to byl Pavel Aretin. Mnoho informací o něm nemáme. Víme, že se narodil v Uherském Brodu, avšak nevíme kdy. Po studiích nastoupil na důležité místo jako radní písař v Klatovech, kde působil až do roku 1608. Zde se oženil a získal sňatkem značný majetek. Hned nato se stěhuje do Prahy a nastupuje jako úředník na pražskou Staroměstskou radnici. Zde však dlouho nevydrží. Z Prahy na své panství si jej odvádí nepopulárnější šlechtic své doby, první mezi rovnými, jihočeský magnát a rožmberský vladař Petr Vok. Tento první muž po králi, nechtěl marnit čas svého vdovského podzimu života a rozhodl se, že uspořádá své majetkové poměry tak, aby po jeho smrti co nejmenší část připadla králi jako odúmrť. Aretin dostal funkci osobního sekretáře, usídlil se na Třeboňském zámku a při převodech jednotlivých součástí rožmberského panství na rod Švamberků se pravděpodobně zdokonalil v triangulaci a mapování. Je pravděpodobné, že mnohé rukopisné mapy jednotlivých částí rožmberských území zpracoval právě Aretin. Bylo to v té době nevídané, ale skromnost oddaného úředníka, byla jeho typickou vlastností snad právě proto se pod svá díla nepodepisoval. Vokovi sloužil oddaně až do jeho smrti. V lednu 1912 pomáhal při organizaci jeho velkolepého pohřbu. Několik měsíců se ještě podílel na předávání rodových statků a na podzim toho samého roku se vrací opět do Prahy. Rožmberk svého sekretáře ještě před smrtí dobře zaopatřil a tak si Aretin mohl koupit v Praze výstavní dům a požádat císaře o udělení erbu. Skutečně byl v roce 1915 císařem Matyášem nobilitován a byl mu kromě erbu zároveň udělen predikát "z Ehrenfeldu".

K užitku a k poctě vlasti

Velké jmění a svoboda pohybu, kterou disponoval Aretin z Ehrenfeldu jako člen rytířského stavu, jej zřejmě přivedla k myšlence projet zemi českou a znovu a přesněji ji zakreslit, než to před ním provedl Criginger. A tak finančně zajištěný a nadmíru pracovitý úředník křižuje jihočeská blata, neprostupné pralesy Šumavy, úrodné Polabí, zvlněnou středočeskou pahorkatinu. Všude zaměřuje vzdálenosti, zapisuje si české názvy měst vesnic a hradů, zakresluje kopce, řeky, rybníky. Všechny údaje porovnává se staršími mapami a zřejmě i s podklady holandského rytce a kartografa na Rudolfínském císařském dvoře Egida Sadelera. Připravuje se na svůj vrcholný počin. V roce 1619 vydává, samozřejmě svým nákladem, mapu Čech o rozměru 77x57 cm. Mapa nese název Regni Bohemiae nova et exacta descriptio, česky Nový a přesný popis Českého království. Aretinova skromnost se potvrdila i na tomto jeho významném díle a nedovolila mu uvést své jméno v názvu mapy, což bylo v té době v Evropě obvyklé. Jeho jméno je uvedeno malým písmem v dolním rohu mapy, kde je doslova napsáno: "K užitku a k poctě vlasti věnuje a zasvěcuje Pavel Aretin z Ehrenfeldu občan Starého města pražského v roce 1619". Mapu nechal vyrýt u pražského rytce francouzského původu Paula Bayarda a zřejmě se ani nepodílel na výnosech, které prodejem mapy byly získány. Je pravděpodobné, že svou mapu rozdával úředníkům, vojákům a spřízněné protihabsbursky naladěné šlechtě.

Smutný konec

Jedno z inovovaných českých úsloví praví: Každý dobrý čin musí být po zásluze potrestán. A přesně to se stalo Pavlu Aretinovi. Přestože patřil k vrcholu tehdejší české inteligence byl donucen k emigraci. Předtím se však událo mnoho věcí. Aretin se přátelil s jinou renesanční osobností těch dob Václavem Budovcem z Budova. Tento kultivovaný šlechtic s dlouhým rodokmenem, snad největší český znalec islámu, autor zásadního apologetického díla Antialkorán, ve kterém polemicky bráni křesťanskou víru, tento schopný císařský úředník zatáhl Aretina do politiky. Václav Budovec jako apelační president jmenoval právě Pavla Aretina za sekretáře české apelace. Aretin se dlouho ze svého úřadu netěšil. Stavovské povstání bylo rozprášeno a jeho přítel a nadřízený byl sťat mistrem Mydlářem na Staroměstském rynku. Rytíř Pavel Aretin z Ehrenfeldu byl poté zbaven všech úřadů, byl mu zabaven majetek a byl označen za nejurputnějšího sektáře na Starém městě. Jeho životní dráha pak končí smutným exilem v Sasské Pirně.

První politická mapa

Aretin jako vysoký státní úředník se nedíval při mapování Čech je na místopis, horopis a vodopis. Snažil se do své mapy zaznamenat územní členění stavovského státu. V průběhu let se vytvořili nové uzemní celky, které neměly základ ve vlastnickém právu ale v politické organizaci. Těmto vyšším územněsprávním celkům se začalo říkat kraje a právě Aretin jako první je zakreslil do své mapy. Krajští písaři a hofmistři tak přesně věděli z jakého uzemí mohou zvát rytíře na krajské sněmy. Další novinkou bylo, že Aretin vybavil svou mapou rejstříkem míst, ve kterém v abecedním pořádku uvádí 1157 místopisných jmen, což potvrzuje jeho úřednickou pečlivost. Rovněž se mu podařilo změřit České království. Od severu k jihu je to 35 mil a od východu k západu 40 mil. Plochu Čech vypočítal na 859 čtverečních mil. (česká míle = 7, 45 km). Údaje na mapě jsou psány ve třech jazycích. Titul, dedikace a smluvené značky jsou v latině, místní názvy v češtině a názvy krajů rovněž v němčině.

České kraje v roce 1619

Málokdo z nás ještě vnímá současný parlamentní spor o vyšší územněsprávní celky neboli kraje. Uveďme si proto, jak se nazývalo patrnác českých krajů uvedených na Aretinově mapě:
Litoměřicko, Boleslavsko, Hradecko, Loketsko, Žatecko, Rakovnicko, Slánsko, Kouřimsko Čáslavsko, Chrudimsko, Plzeňsko, Podbrdsko, Vltavsko, Prácheňsko, Bechyňsko

Cena Aretinovy mapy

Přestože mapa Pavla Aretina sloužila více téměř jedno století, vyšla pouze v několika vydáních. Nejvzácnější je samozřejmě to první z roku 1619 ale ani ta další nejsou na našem trhu dostupnější. Jelikož je tato mapa ozdobena figurálními motivy 12 postav v dobovém oblečení je velmi dekorativní a zarámovaná velmi vhodně doplňuje starožitný interiér. Dekorativnost cenu mapy zvyšuje avšak pouze u exemplářů v dobrém stavu. Cena průměrně opotřebované Aretinovy mapy by bez ohledu na vydání neměla klesnout pod 10 tisíc korun, ty zachovalejší pak mohou stát 15, 20 tisíc korun i více.



Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999

  [Úvodní stránka časopisu] [Poradna]