Naše nejstarší mapy I.

Klaudyánova mapa Čech

Nenahraditelnou a velmi dekorativní součástí starožitného interiéru jsou na zdech rozvěšené a stylově zarámované staré mapy. Tato móda přišla do našich zemí z koloniálních velmocí, Británie, Nizozemí a Francie. Mapy na zdech měly mít zprvu praktický účel avšak tehdejší rytci map byli zároveň vynikajícími umělci, kteří povýšili svá díla na skutečné umění. A byla to právě dekorativnost, která mnohé historicky cenné mapy a plány zachránila před zkázou. Vždyť dnes už si nikdo nedovede představit přijímací salon prezidenta republiky bez rozměrné mapy Království českého na čelní zdi. Nejvyhledávanějšími a tudíž i nejcennějšími mapami na našem antikvárním trhu jsou samozřejmě mapy Čech a Moravy. V našem miniseriálu bychom Vás rádi seznámili s těmi nejzajímavějšími exempláři.

Ptolemaios a naše území

Potřeba zaznamenat tvar, polohu a rozměry území panství, království či celého světa vznikla okamžitě po vzniku vlastnictví půdy zároveň se vznikem prvních státních útvarů. Který vládce by nechtěl přesně znát rozsah své moci a který vlastník půdy by nechtěl znát rozsah svého vlastnictví. Různí zeměměřiči popisovali svět spíše s ohledem na zájmy svého panovníka, než na objektivní skutečnost. První skutečně vědeckou práci předložil až egyptský učenec Klaudios Ptolemaios na počátku tohoto tisíciletí a stal se tak otcem geografie a kartografie. Přestože v Ptolemaiově době naše území bylo mimo jakékoliv politické zájmy zaznamenal ve svém osmidílném díle naše uzemí, jako část země za Dunajem ohraničenou Sudetským pohořím, lesy Gabretou a Lunou, Orkynským lesem a Sarmatskými horami a kterou protéká řeka Alba. Po zániku Západořímské říše na dlouhou dobu zanikla i geografie a až v 12. století islámští učenci seznámili sicilského krále Rogera II s mapami vytvořenými podle Ptolemaia. Ten je nechal prověřit a na naše území nechal vepsat text "bilád buámia" neboli země Česká. Na dalších opisech této mapy přibývali řeky Egra (Ohře), Wlta (Vltava) či Macha (Morava), či hlavní město Braga (Praha). Ale to už se dostáváme do 15. století, kdy došlo k renesanci kartografie a překladu Ptolemaiova díla do latiny, řeči srozumitelné i v našem prostoru.

Středověké cestovní mapy

Na konci středověku husitské bouře na našem území obrátily pozornost křesťanské Evropy k zemím Koruny české. Mimořádně vzdělaný kardinál Mikuláš Kusa pocítil potřebu vytvořit novu mapu střední Evropy jako náhradu za zastaralé ptolemaiovské mapy. Jeho dílo však se však nerozšířilo, tak jak si přál. Úspěch však zaznamenala mapa střední Evropy norimberského kartografa Erhard Etzlauba. Ten se projevil jako schopný obchodník a k tzv. Milostivému létu 1500, kdy tisíce poutníků směřovalo do centra křesťanství Říma připravil svou cestovní mapu, kde s nebývalou přesností zmapoval střední Evropu včetně našeho území. Tyto mapy jsou zajímavé tím, že jih je nahoře a to proto aby poutníci na své cestě na jih do Říma nemuseli mapu obracet.

První mapa Českého království

Etzlaubova cestovní mapa se dostala do rukou vzdělaného lékaře v Mladé Boleslavi Mikuláši Klaudyánovi. Byl to člověk s vzletnými myšlenkami a národovec obrozeneckého stylu. Český trůn v té době patřil cizím králům z rodu Jagellonců, v městech bylo mnoho německého měšťanstva a tak málokdo si v té době uvědomoval svou národnost. Mikuláš Klaudyán dostal nápad vytvořit mapu Českého státu, ale nejen to. Mapa měla být zároveň jakousi první učebnicí občanské nauky v historii. Na jeden dlouhý arch papíru se snažil vtěsnat vše o Českém království, co považoval za důležité. A protože byl znalý řemesla tiskařského nebylo od myšlenky daleko k činu. Již v roce 1518 se do rukou českých intelektuálů dostala mapa, která je však z dvou třetin zaplněná alegorickým popisem státního zřízení, politickými a mravoučnými texty a obrázky a za pomocí erbů jednotlivých pánů a konkrétní rozdělení soudní a výkonné moci ve státě. Mapa je vysoká 126 cm a široká pouze 64 cm. Již tyto rozměry nasvědčují, že se jednalo o tisk určený k umístění na zeď.

Velmi zajímavá je prostřední část tohoto dlouhého listu. Zde se Mikuláš Klaudyán projevil jako bystrý žurnalista a glosátor tehdejších nešvarů. Největší problémy té doby převedl do formy obrazové. V krásné rytině zde můžeme vidět vůz zapřažený z obou stran, na který umístil tehdejší představitele moci ve státě jak se nemohou dohodnou, kterým směrem se mají vydat. Na vedlejší rytině vidíme loupežné přepadení kupeckého povozu. Alegorie vytvořené na počátku 16. století by asi Klaudyán použil i v naší přítomnosti. Jistě by ho i dnes trápila nesvornost na naší politické scéně a vysoká kriminalita. Jak je vidět nic nového pod sluncem.

Celá spodní třetina je věnována mapě Čech. Je podobně jako mapa Etzlaubova, kterou Klaudyán použil jako předlohu, otočená jihem nahoru. V mapě je uvedeno téměř 280 měst, osad a hradů. U každého názvu je rovněž uvedené zda se jedná o svobodné královské město, nebo zda lokalita patří místnímu šlechtici. Nejzajímavější na mapě je skutečnost, že všechna města jsou označena buď zkříženými papežskými standartami, když městskou radu ovládají katolíci, nebo kalichem, když je město v rukách protestantů. Pro tehdejší obchodníky to jistě musely být velmi důležité informace a pro dnešní historiky jakbysmet. Do mapy jsou rovněž zaneseny všechny velké české řeky a rovněž hlavní cesty včetně vzdáleností mílovými značkami. Mapa je v levém horním rohu doplněna o erb Mikuláše Klaudyána a jeho společníka, tiskařského mistra ze Slovenska Ondřeje Košického.

Sběratelská hodnota

Hodnota původní Klaudyánovi mapy je těžko změřitelná. Je to první mapa středoevropského státu, mapa Bavorska vznikla o 5 let později a mapa Polska o 10 let. Zároveň je to celosvětově první mapa s náboženským rozlišením měst. Bohužel však je známý pouze jeden výtisk této mapy, který je uložen v knihovně v Litoměřicích. Sběratelé a milovníci starých map jsou proto nuceni si do sbírky ukládat buď druhé vydání této mapy, které pořídil basilejský kartograf Šebestián Münster v roce 1545, nebo třetí vydání z roku 1550 pro své dílo Kosmografie. Cena těchto výtisků se pohybuje na našem trhu v rozpětí 15 až 35 tisíc korun v závislosti na kvalitě, koloraci a jazykové mutaci. O něco levnější je kopie této mapy pořízená v Praze roku 1554 Zikmundem z Puchova, která byla doplněna erby český pánů a stala se součástí českého vydání Kosmografie České. Vzácné je i vydání Münsterovo, které vyšlo až po jeho smrti někdy kolem roku 1560. Tato další vydání Klaudyánovi mapy však neobsahují osvětovou a alegorickou část, tak proto všem zájemcům o tuto mapu doporučuji pořídit si barevné faksimile kompletní mapy, které u nás několikrát vyšlo naposledy v nakladatelství Odeon a lze jej občas objevit v antikvariátech za cenu 200 až 300 korun.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999