Kubistický servis (Pavel Janák)
Po skončení První světové války, si si obyvatelé českého území oddechli. S ukončením do té doby netragičtější války, zanikla také nenáviděná rakousko-uherská monarchie, vznikl nový stát v čele s uznávaným a milovaným presidentem Masarykem. Tato situace povzbudila mnohé umělce přehodnotit svoji dosavadní uměleckou cestu a vytvořit pro novou republiku nové umělecké směry. Tehdejší umělci pozorně sledovali umělecký vývoj ve všech světových uměleckých centrech od New Yorku, přes Paříž až po Moskvu a to buď osobně, nebo alespoň čtením odborných časopisů v kavárně Union, kde jich byl větší výběr než v národní knihovně. Architekti, sochaři, malíři či typografové přetavovali a kombinovali celosvětové moderní trendy do soudobého českého uměleckého vyjádření. Bylo by asi neobvyklé kdyby vlna modernismu nezasáhla i výrobu tak tradiční jako je výroba porcelánu.
Výroba porcelánu v českých zemích dosáhla v dvacátých a třicátých letech svého největšího rozmachu. V té době v porcelánkách pracovalo přes 20 tisíc zaměstnanců a většina jejich produkce byla exportována do USA, Velké Británie a Itálie. Přestože většina majitelů a ředitelů porcelánek konzervativně udržovala výrobu historicky osvědčených modelů, ředitelé největší společnosti známé pod zkratkou EPIAG, což bylo označení pro První akciovou společnost pro porcelánový průmysl, umožnili mladým umělcům vytvořit nové moderní modely užitkového porcelánu. Tyto moderní jednoduché tvary kávových a čajových souprav, již nevyžadovali ruční práci a tak mohly být použity pro nově zaváděné technologie výroby porcelánu, jako např. pro vakuové lisy.
V třicátých letech hollywoodské filmy ukazovaly celému světu nový moderní způsob života amerických milionářů. Luxusní vily v Beverly Hills byly zařízeny nábytkem od takových architektů jako byl Le Corbusier nebo Vasilij Kandinskij avšak málokdo si uvědomil, že krásná Marléne Ditrich nebo Greta Garbo popíjejí svůj čaj ze šálků, které měly zespoda vyražen nápis Made in Czechoslovakia, jelikož byly vyrobeny v Lokti nebo v Nové Roli. Tyto modely, které jsou ještě dnes často kopírovány navrhli mladí čeští umělci mezi které patřil Pavel Janák, Ladislav Sutnar nebo autorská dvojice Přibyl a Jakob. Uměleckým středisky těchto návrhářů byly pražské galerie a to zejména Družstevní práce, Topičův salón nebo družstvo Artěl. Z modelů vytvořených v tomto tvůrčím prostředí čerpal československý porcelánový průmysl i dlouho po znárodnění a získával nejedno ocenění na celosvětových výstavách.
Vzhledem k tomu, že užitkový porcelán padesátých a šedesátých let byl podobný moderním soupravám z meziválečného období, málokdo je dokázal rozlišit. Jednoduchý tvar těchto souprav nenutil majitele k ukládání tohoto porcelánu do vitrín a častým používáním většina těchto souprav byla zničena. To prospělo jejich ceně. Kompletně zachovalá čajová sada, která kromě šesti šálků s podšálky obsahuje i konvici s víčkem, cukřenku s mlékovkou, která nese jednoduché moderní rysy a byla prokazatelně vyrobena před rokem 1945, je dnes poměrně vzácná a její dnešní hodnota se pohybuje v rozpětí 4 až 8 tisíc korun. Pokud lze určit autora návrhu nebo je servis značen značkou Artěl či Družstevní práce jeho cena může vyrůst i na 15 tisíc korun a věřím, že ještě poroste. Podotýkám, že se musí jednat o absolutně zachovalé kusy bez nejmenšího kazu.
Bohužel tazatelka neposlala fotografii předmětné čajové soupravy, rovněž neuvedla výrobce nebo značku, takže nemohu určit zda se nejednalo o kubistický kávový servis, který byl navržen Pavlem Janákem a byl vyroben pro družstvo Artěl. Tento nenápadný servis s tzv. cik-cak dekorem byl vydražen na nedávné pražské aukci za neskutečných 110.000 korun českých. Takže rada nakonec: nepodceňujte moderní tvary porcelánu, i moderní totiž může být starožitný a jeho cena může daleko přesáhnout cenu běžného "cibuláku".
©
Milo Burdátš 1999
© Naše
Rodina 1999
| [Úvodní stránka časopisu] [Poradna] |