Jan Konůpek

Velmi nerad bych byl označen svými kolegy za šarlatána, který na dálku je schopen určit autora obrázku a dokonce uvést cenu díla, které nikdy neviděl, samozřejmě toho nejsem schopen a nikdy schopen nebudu. Přestože si velice vážím důvěry, kterou mi svými dotazy čtenáři Naší rodiny prokazují, má práce bude snadnější a mé rady platnější, když ke svým dotazům na ceny jednotlivých uměleckých předmětů tazatelé rovněž přiloží barevnou fotografii nebo alespoň xerokopii předmětného díla.


V dnešním dotazu tazatelka naštěstí uvedla dostatek informací na identifikaci obrázku. Začneme písmeny KPK. Nejedná se o monogram autora, ale o tak zvanou signaturu neboli uměleckou značku. Třemi písmeny KPK značil svá díla velký český malíř a grafik Jan Konůpek. Rovněž námět a popsaná technika provedení odpovídá dílu tohoto umělce.

Nevyčítám ostravskému starožitníkovi, že nepoznal signaturu Jana Konůpka, je docela možné, že se z jeho tvorbou nikdy nesetkal. Kdyby to však byl antikvář, určitě by obrázek poznal a náležitě ocenil. V tvorbě Jana Konůpka totiž převládá kresba, grafika a knižní ilustrace a z tohoto důvodu snad není v naší malé zemi jediného bibliofila nebo antikváře, který by důvěrně neznal Konůpkovo veliké dílo. Ilustroval více než šest set knih a jenom pro litomyšlského nakladatele Josefa Portmana připravil 130 bibliofilských tisků.

Jan Konůpek je rodákem z Mladé Boleslavy, dětství však prožil v Novém Bydžově. Jeho otec byl klasickým filologem a gymnaziálním profesorem, jenž vštípil mladému Janovi lásku k literatuře, která ovlivnila jeho celoživotní umělecký vývoj. Již jako mladý kluk přečetl všechno, co napsali jeho celoživotní literární idoly - Karel Hlaváček, František Gellner, Julius Zeyer a zejména Otakar Březina, jemuž se odvděčil ilustrováním jeho knih. Jako malíř a grafik začal tvořit na vrcholu secese. Byla to dobrá škola, secese vyžadovala na umělcích filigránskou kresbu detailů, dokonalou znalost anatomie, precizní provádění ornamentů. Jeho jméno brzy proniklo do sousedství takových velikánů secese, jakými byli František Bílek, Jan Preisler nebo Vojtěch Preissig. Již před I. světovou válkou spolu s přáteli, Janem Zrzavým, Josefem Váchalem a Františkem Koblihou zakládají umělecké sdružení Sursum, jehož význam byl doceněn teprve nedávno, velkými výstavami na konci sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let. Od svých uměleckých souputníků nasál potřebu prolínat umění s mystikou, ztvárňovat svým dílem metafyzickou podstatu člověka a světa. Celé Konůpkovo dílo hluboce prozrazuje věřícího člověka, za což byl od levicových intelektuálů nemilosrdně kritizován. Jeho dílo označovali za neaktuální tvorbu, propletenou spekulativně konstruovanými symboly a alegoriemi. I kresba, kterou tazatelka vlastní vyjadřuje toto duchovní vidění světa, tři goticky protáhlé postavy jakoby chtěli vzlétnout a přiblížit se tak ke světlu, k nebi, k Bohu.



Doba totality nesvědčila tvorbě ani zdraví Jana Konůpka. Hrůzy války se odrážejí v jeho apokalyptických kresbách. V prvních letech protektorátu několik jeho obdivovatelů začalo vydávat monotematický časopis pod názvem "Okénko do dílny umělcovy", který se zabýval pouze tvorbou Jana Konůpka, což je asi světová rarita. Vydávání časopisu bylo obnoveno opět v roce 1947, avšak po nástupu komunistů k moci časopis zaniká. Po dokončení grafického cyklu Pražská zákoutí Konůpek přestává tvořit a počátkem roku 1950 umírá v útulku Milosrdných bratří v Novém Městě nad Metují.

Konůpkovo dílo je nebývale rozsáhlé; vytvořil téměř dva tisíce grafických listů, počet jeho kreseb a akvarelů je ještě vyšší. Neúnavně se držel latinského rčení "nula dies sine linea", což česky znamená "ani den bez čárky". Bohužel tato vlastnost nepřidává na ceně umělcových kreseb. Rovněž nezodpovědně se zachovali umělcovi potomci, když velkou část umělcovy pozůstalosti prodali před několika lety jednomu pražskému antikvariátu. Sběratelé se tak zásobili na několik let dopředu, přičemž jednotlivé kresby pořizovali v průměru za 40 až 60 korun. Dnes je situace jiná, po velké retrospektivní výstavě v Německu a zejména po reprezentativní výstavě v Praze koncem minulého roku se zájem o Konůpkovo dílo opět obnovil. Symbolistická kolorovaná kresba přiměřeně zarámovaná má cenu dva až čtyři tisíce korun. Kubistická nebo secesní kresba z jeho ranného období může stát i více než deset tisíc korun. Ceny Konůpkových kreseb i grafik pomalu, ale jistě rostou. Z toho je zřejmé, že není vhodná doba na jejich prodej. Doufám však, že i tento článek nepomůže tomu, abychom mystické kresby Jana Konůpka neprodávali neznalým starožitníkům za dvě stovky.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999