Jan Konůpek
Před nedávnem jsem se rozhodla prodat obrázek, zarámovanou kresbu tuží a vybarvenou zelenou vodovou barvou, který znázorňuje tři velmi vysoké postavy se zavřenýma očima, které jakoby letěly do nebe. Na obrázku chybělo jméno autora, je tam pouze monogram KPK. Starožitník, kterému jsem obrázek ukázala, mi sdělil, že pokud neznám autora je to pouze anonymní kresba, za kterou mi může nabídnout tak dvě stovky. Můžete mi poradit, který autor má uvedený monogram a jaká může být cena obrázku?
Velmi nerad bych byl označen svými kolegy
za šarlatána, který na dálku je schopen určit autora obrázku a dokonce
uvést cenu díla, které nikdy neviděl, samozřejmě toho nejsem schopen
a nikdy schopen nebudu. Přestože si velice vážím důvěry, kterou
mi svými dotazy čtenáři Naší rodiny prokazují, má práce bude snadnější
a mé rady platnější, když ke svým dotazům na ceny jednotlivých uměleckých
předmětů tazatelé rovněž přiloží barevnou fotografii nebo alespoň
xerokopii předmětného díla.
V dnešním dotazu tazatelka naštěstí uvedla
dostatek informací na identifikaci obrázku. Začneme písmeny KPK.
Nejedná se o monogram autora, ale o tak zvanou signaturu neboli
uměleckou značku. Třemi písmeny KPK značil svá díla velký český
malíř a grafik Jan Konůpek. Rovněž námět a popsaná technika provedení
odpovídá dílu tohoto umělce.
Nevyčítám ostravskému starožitníkovi, že
nepoznal signaturu Jana Konůpka, je docela možné, že se z jeho tvorbou
nikdy nesetkal. Kdyby to však byl antikvář, určitě by obrázek poznal
a náležitě ocenil. V tvorbě Jana Konůpka totiž převládá kresba,
grafika a knižní ilustrace a z tohoto důvodu snad není v naší malé
zemi jediného bibliofila nebo antikváře, který by důvěrně neznal
Konůpkovo veliké dílo. Ilustroval více než šest set knih a jenom
pro litomyšlského nakladatele Josefa Portmana připravil 130 bibliofilských
tisků.
Jan Konůpek je rodákem z Mladé Boleslavy,
dětství však prožil v Novém Bydžově. Jeho otec byl klasickým filologem
a gymnaziálním profesorem, jenž vštípil mladému Janovi lásku k literatuře,
která ovlivnila jeho celoživotní umělecký vývoj. Již jako mladý
kluk přečetl všechno, co napsali jeho celoživotní literární idoly
- Karel Hlaváček, František Gellner, Julius Zeyer a zejména Otakar
Březina, jemuž se odvděčil ilustrováním jeho knih. Jako malíř a
grafik začal tvořit na vrcholu secese. Byla to dobrá škola, secese
vyžadovala na umělcích filigránskou kresbu detailů, dokonalou znalost
anatomie, precizní provádění ornamentů. Jeho jméno brzy proniklo
do sousedství takových velikánů secese, jakými byli František Bílek,
Jan Preisler nebo Vojtěch Preissig. Již před I. světovou válkou
spolu s přáteli, Janem Zrzavým, Josefem Váchalem a Františkem Koblihou
zakládají umělecké sdružení Sursum, jehož význam byl doceněn teprve
nedávno, velkými výstavami na konci sedmdesátých a v průběhu osmdesátých
let. Od svých uměleckých souputníků nasál potřebu prolínat umění
s mystikou, ztvárňovat svým dílem metafyzickou podstatu člověka
a světa. Celé Konůpkovo dílo hluboce prozrazuje věřícího člověka,
za což byl od levicových intelektuálů nemilosrdně kritizován. Jeho
dílo označovali za neaktuální tvorbu, propletenou spekulativně konstruovanými
symboly a alegoriemi. I kresba, kterou tazatelka vlastní vyjadřuje
toto duchovní vidění světa, tři goticky protáhlé postavy jakoby
chtěli vzlétnout a přiblížit se tak ke světlu, k nebi, k Bohu.
Doba totality nesvědčila tvorbě ani zdraví
Jana Konůpka. Hrůzy války se odrážejí v jeho apokalyptických kresbách.
V prvních letech protektorátu několik jeho obdivovatelů začalo vydávat
monotematický časopis pod názvem "Okénko do dílny umělcovy",
který se zabýval pouze tvorbou Jana Konůpka, což je asi světová
rarita. Vydávání časopisu bylo obnoveno opět v roce 1947, avšak
po nástupu komunistů k moci časopis zaniká. Po dokončení grafického
cyklu Pražská zákoutí Konůpek přestává tvořit a počátkem roku 1950
umírá v útulku Milosrdných bratří v Novém Městě nad Metují.
Konůpkovo dílo je nebývale rozsáhlé; vytvořil
téměř dva tisíce grafických listů, počet jeho kreseb a akvarelů
je ještě vyšší. Neúnavně se držel latinského rčení "nula dies
sine linea", což česky znamená "ani den bez čárky".
Bohužel tato vlastnost nepřidává na ceně umělcových kreseb. Rovněž
nezodpovědně se zachovali umělcovi potomci, když velkou část umělcovy
pozůstalosti prodali před několika lety jednomu pražskému antikvariátu.
Sběratelé se tak zásobili na několik let dopředu, přičemž jednotlivé
kresby pořizovali v průměru za 40 až 60 korun. Dnes je situace jiná,
po velké retrospektivní výstavě v Německu a zejména po reprezentativní
výstavě v Praze koncem minulého roku se zájem o Konůpkovo dílo opět
obnovil. Symbolistická kolorovaná kresba přiměřeně zarámovaná má
cenu dva až čtyři tisíce korun. Kubistická nebo secesní kresba z
jeho ranného období může stát i více než deset tisíc korun. Ceny
Konůpkových kreseb i grafik pomalu, ale jistě rostou. Z toho je
zřejmé, že není vhodná doba na jejich prodej. Doufám však, že i
tento článek nepomůže tomu, abychom mystické kresby Jana Konůpka
neprodávali neznalým starožitníkům za dvě stovky.
©
Milo Burdátš 1999
© Naše
Rodina 1999
| [Úvodní stránka časopisu] [Poradna] |