Tvary broušených drahokamů

S přítelkyní se neustále přeme o to který název je správnější diamant, démant nebo briliant. Taky bychom rádi věděli co znamená routa nebo čočkovec. Tyto pojmy se používají pro označování drahokamů, avšak málokdo jim rozumí. Mohl by jste nám i ostatním čtenářům tyto výrazy vysvětlit?
Dagmar P. ze Zlína

Drahé kameny přitahovaly lidskou pozornost snad od doby kamenné. Z počátku se jimi jejich nálezce pouze potěšil a možná je dal svým dětem na hraní. Později, když na širokých pláních mezi řekami Eufrat a Tigris vznikli první hierarchicky uspořádané společnosti se začaly tyto kameny soustřeďovat v rukách těch nejvyšších a velká poptávka po nich ji dala i jméno - drahokamy. A protože moc a bohatství jdou ruku v ruce i drahokamy se začaly nosit viditelně a to zejména na špercích a hodnostních oznacích, které representuje zejména královská koruna či různé prsteny.

Po staletí se užívaly pouze kameny přírodní nebo náhodně štípané či obroušené, spíše však pouze různě leštěné. Tak tomu bylo až do roku 1456, kdy v Holandsku jistý Ludwig van Berquem začal s hromadným broušením drahých kamenů diamantovým práškem, zvaným bort. Tak začala zlatá éra nizozemského klenotnického průmyslu. Časem matematici ve spolupráci s brusiči vypočítaly ty neideálnější tvary drahokamů, tak aby co nejvíc zvýraznili jejich kvality a dopracovali se k těmto pěti základním výbrusům.

1. Briliant je nejdokonalejší výbrus, kterému se odborně říká indický komolec. Název vznikl z francouzského výrazu brillant, česky lesklý. Tento tvar se dává zejména diamatům, ale lze takto brousit i safíry, rubíny, granáty a jiné čiré kameny.

2. Routa neboli rozeta má spodní plochu rovnou a to umožňuje z jednoho kamene vytvořit minimálně dva broušené drahokamy tohoto tvaru. Vybrušují se tak diamanty ale i další čiré kameny stejně jako u briliantu.

3. Stupňovec označuje tvar výbrusu, při kterém se vytvářejí výbrusem faset na kameni podélné stupně. Dnes se tento výbrus používá zejména na spodek kamenů zejména smaragdu či almandinu.

4. Tabulkovec je velmi oblíbeným brusem pro neprůhledné kameny jakými jsou onyx, lápis lazuli, karneol či heliotrop. Tyto kameny jsou pak nejčastěji osazovány do prstenů.

5. Čočkovec je historicky nejstarší výbrus. Kámen se vybrousí do hladkého polokulovitého tvaru. Někdy i spodní část může být mírně vypouklá. Čočkovec se užívá zejména pro tyrkys, opál, chrysopras, ale lze jej využít i pro smaragd, rubín či safír. Tomuto tvaru se říkalo i kapišon či nesprávně kabašon, snad podle dámského kloboučku, který se nosil v minulém století a měl vypouklý tvar.

Samozřejmě tvarů broušených drahokamů je vlastně nekonečný počet. Některé mají tajuplné názvy jako tuporoh, oblong, trapéz, karé, naveta, bageta či brioleta, avšak nejčastěji se setkáte s uvedenými základními typy. A na závěr konstatování pro čtenářku. Diamant zastarale démant je minerál, briliant zase tvar vybroušeného drahokamu.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999