Ota Bubeníček

Máme doma několik obrazů od Mistra Bubeníčka. Rádi bychom je prodali, avšak nevíme, jakým způsobem. Mohli bychom je prodat starožitníkovi, bratr však říkal, že je lepší je dát do aukce, tam prý obrazy dosahují nekolikanásobně vyšších cen. Můžete nám poradit ?

Josef P., Jičín

Není to tak dávno, kdy o aukcích uměleckých děl a astronomických částkách na nich dosahovaných jsme se dovídali pouze zprostředkovaně a to ještě s komentářem popisujícím marnotratnost obtloustlých buržoustů, utrácejících krví a potem proletářů potřísněné miliony za dekadentní umění. Dnes je všechno jinak. Jsou dny, kdy se v Praze koná hned několik aukcí uměleckých děl a tak nelze předpokládat, že veškeré nabízené předměty dosáhnou astronomických cen. Právě naopak, většina položek se prodává za relativně nízké ceny, některé předměty se neprodají vůbec a těch, které dosáhnou hranice sto tisíc je jen několik. Každá aukce má svou atmosféru, svou filozofii a neopakovatelnost. Vstup na aukci je většinou zdarma, stačí si zakoupit katalog a tak každý z nás může zažít tu neopakovatelnou a vzrušující hru, při které se tvoří ceny uměleckých děl a zároveň příjemně a zajímavě prožít jedno sobotní odpoledne.

Při rozhodování, zda konkrétní obraz, v našem případě olejomalbu od Oty Bubeníčka, dát do starožitností nebo na aukci, musíme zvážit, čeho chceme dosáhnout. Pokud potřebujeme okamžitě peníze, tak nám nezbude nic jiného, než prodat obraz za hotové. V případě, že máme jasnou představu o ceně a na peníze nespěcháme , můžeme jej obchodníkovi nabídnout do komise. Třetí možnost je aukce. V takovém případě tady však musíme zvážit riziko, že se obraz neprodá, nebo se prodá pouze za vyvolávací cenu (která se většinou stanovuje ve výši dvou třetin ceny stanovené znalcem). Samozřejmě aukční agentura (podobně jako starožitníci) si účtuje za své služby rabat, tj. podíl na prodejní ceně. Aukce je však hrou s otevřeným koncem a my můžeme být mile překvapeni, že právě náš obraz dosáhne rekordního nárůstu ceny.

Malíř české krajiny Ota Bubeníček prožil dlouhý a plodný život. K malování ho přivedl jeho starší bratr Jindřich. Ten se také zřejmě zasloužil o to, že mladý Ota se stal žákem profesora Mařáka. Lepšího učitele nemohl dostat. Bubeníčkovy krajiny sice nedosahují dramatičnosti obrazů jeho učitele, jsou však milé, zalité sluncem, s malými chaloupkami krčícími se pod lesem. Rád se toulal českým venkovem, Valašskem i Vysočinou. Když se toulal a maloval v Krkonoších, svými dlouhými vousy a širákem byl místními obyvateli připodobňován k samotnému Krakonošovi. Jeho obrázky se v každé době dobře prodávaly a dodnes prodávají, snad proto, že vystihují požadavky obyčejného Čecha či Moravana mít na obraze idylickou, jemu známou krajinu, krajinu babičky Boženy Němcové, která do domovů přináší pohodu a klid. Přestože byl národem milován, galeristé a znalci umění ho ostentativně přehlíželi. Nikoliv však obchodníci s uměním. Pro ty byl a je jistotou. Ceny jeho obrazů se sice vždy pohybovaly pod průměrem, avšak vždy se velmi rychle prodaly. Dnes se ceny olejů Oty Bubeníčka pohybují v rozpětí od deseti do dvaceti tisíc korun v závislosti na rozměru a podkladu. Ty na plátně jsou dražší, víc je však olejů na kartónu, ten byl pro krajináře a plenéristu Bubeníčka praktičtější.

A nyní k dotazu čtenáře. Ceny obrazů Oty Bubeníčka se již ustálily. Nabídka s poptávkou jsou zhruba vyrovnané. Doporučuji obraz vyfotografovat, na zadní stranu napsat rozměry a uvést podklad. Tuto fotografii lze pak ukázat v několika obchodech se starožitnostmi nebo v prodejních galeriích a obraz pak dát do komisního prodeje tomu obchodníkovi, který nabídne nejlepší podmínky. Aukci bych nedoporučoval - leda by to bylo dílo mimořádných kvalit a vy jste ochoten riskovat. Někdy se to povede. Přesně před rokem se na aukci v Praze prodalo Bubeníčkovo plátno za neuvěřitelných 150 tisíc korun.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

Výběr reprodukcí českých i světových malířů na reprodukce.euweb.cz

[Úvodní stránka časopisu] [Poradna]