Oldřich Blažíček

Naše rodina č. 23/99

Po strýci, který byl vášnivým sběratelem výtvarného umění, jsme zdědili několik obrazů. Mezi nimi jsou i dvě olejomalby od malíře Blažíčka. Jedná se o zimní krajiny někde v horách. Jakou mají asi hodnotu? Vaši rubriku čtu velice rád a proto čekám na Vaši odpověď.
Jaromír Z. Nové Hrady

V první polovině tohoto století mnoho malířů krajinářů podlehlo obecnému vkusu českého měšťanstva a sériově vyráběli olejomalby s předem vykalkulovaným působením na průměrného diváka. Obraz vyplňovala prosluněná letní krajina někde na Vysočině, s vysokým blankytným nebem, vyplněným mohutnými kupovitými mraky a v popředí s několika kupkami zlatavého sena. Byla to idyla, která měla do tmavého městského bytu přinést pochybnou iluzi venkova. Tímto námětem se dalo docela dobře a jednoduše uživit, avšak tehdejší galeristé měli jiné požadavky. Galeristům se spíše líbili krajinky mistra Oldřicha Blažíčka, který se systematicky vyhýbal prosluněným srpnovým motivům a raději zobrazoval venkovskou krajinu v poněkud drsnějších ročních dobách. Jeho zimní a předjarní krajiny se líbily zejména těm milovníkům výtvarného umění, kteří v umění hledají pravdu před vypočtenou dekorativností. Ceny Blažíčkových obrazů tak rostly už za jeho života. Bohužel jeho popularity si všimli i padělatelské dílny, které v té době vyráběly zaručeně pravé Kalvody, Uprky či Bubeníčky. Pravého Blažíčka si však dovolili vyrábět jenom ti nejzkušenější falzifikátoři. Pravděpodobně nejvíce Blažíčkových kopií vytvořil jiný umělec, akademický malíř Arnošt Smetana. Jsou bohužel tak kvalitní, že málokterý znalec v nich pozná falzum.

Oldřich Blažíček byl znamenitým krajinářem, přesto slavný se stal jiným velmi nezvyklým námětem svých obrazů. Jako jeden z mála světových malířů se od ukončení studií na Akademii věnoval systematicky zobrazování kostelních interiérů. Mohl přitom techniku šerosvitu a temnosvitu, kterou rozvíjeli mistři klasické malby Leonardo da Vinci a Rembrandt van Rijn. Rovněž přitom mohl dokonale odpozorovat architektonické zásady použité při výstavbě gotických i barokních kostelů. Tyto zkušenosti pak plně využil při výuce kreslení na Vysoké škole architektury. Co přitahovalo velkého umělce do příšeří katedrál? Odpověď hledejme v jeho původu. Narodil se do chudé moravské katolické rodiny ve Slavkovicích. V devatenácti letech se dostává tento vesnický ogar na studia do bouřlivě se rozvíjející Prahy. Velkoměsto plné hluku pouliční dopravy a kouře z rozvíjejících se pražských továren muselo na člověka vyrostlého v lůně valašské přírody působit cize, ba až depresivně. Jediným pevným bodem proto pro něj byly pražské kostely, prostředí, které důvěrně znal, které svým šerem, tichem a nádhernou výzdobou mu dávalo každodenní životní jistotu a samozřejmě mu muselo být i každodenní inspirací v umělecké tvorbě.

Tmavé kostelní interiéry a zimní krajina. To jsou dva póly Blažíčkovy tvorby. Ten druhý pól mu byl osudný. Při malování v mrazivém plenéru častokrát uchvácen krásou zimní přírody zapomínal na čas a domů se vracel až když mu ze zkřehlých rukou vypadával štětec. Uhnal si tak těžký kloubový revmatismus, ve vycházkách do zimní krajiny však nepolevil. Zjara 1953 vyrazil do přírody naposledy. Dlouhé stání v dubnovém počasí jeho zdraví neprospělo. Vrátil se do své vily na pražské Hanspaulce celý prochladlý a za několik dní zemřel na zápal plic. Svůj poslední obraz však stihl dokončit.

Ceny Blažíčkových obrazů nebyly nikdy nízké. Pokud se jedná o rozměrnější plátna jejich cena se pohybuje od 35.000 korun výše. Skutečně mistrovsky ztvárněná zimní krajina, samozřejmě se znaleckým posudkem se však dá prodat i za 150.000 korun. Kostelní interiéry, přestože mu přinesly slávu a uznání se prodávají za ceny v rozpětí 20 až 30 tisíc korun. Cena obrazů Oldřicha Blažíčka jakoby odrážela množství životní energie, elánu a zdraví, které svým obrazům tento vždy dobře oblečený elegán s pečlivě zastřiženým knírkem věnoval. Ten poslední obraz určitě bude i obrazem nejdražším.

© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999

Výběr reprodukcí českých i světových malířů na reprodukce.euweb.cz