Krása papírových betlémů
Máme doma starý vystřihovací betlém, možná ještě z první republiky. Chtěla jsem ho dát vnoučatům na hraní, ale sousedka mi řekla, že je to už starožitnost a že by se tento betlém dal prodat. Mohl by jste poradit na koho se mám obrátit a jaká je jeho hodnota?
čtenářka Marie K. ze Zruče nad Sázavou
Podmanivé kouzlo Vánoc, to je pro většinu z nás rozsvícený nazdobený stromeček, purpura na plotně, rozkrojená jablíčka, skořápky ve vodě, vánoční kapr a bramborový salát a hlavně hromada dárků. Avšak žádný z těchto neodmyslitelných atributů současných Vánočních svátků nevyjadřuje původ a podstatu Vánoc. Důvod, proč každoročně slavíme Vánoce jako snad nejdůležitější svátek v roce nejlépe vystihuje betlém. Ano, betlém, to zjednodušené a lidovou tvořivostí upravené ztvárnění dojemné chvíle Ježíšova narození, nám všem beze slov vypráví příběh, který se stal před dvěma tisící lety v dalekém Betlehemu, byl sepsán sv. Matoušem a sv. Lukášem a který dal základ křesťanským vánočním svátkům.
Proč Josef II zakázal betlémy?
Betlém to je rovněž nejstarší dochovaná vánoční tradice. Je doloženo, že již v roce 1560 jezuité pro lid pospolitý postavili první betlém. Důvod byl zřejmý, postavením betlému vyřešili jezuité problém v jakém jazyce předčítat příběh narození Krista v tehdejší mnohonárodnostní Praze. Stavění betlému se pak zvolna rozšířilo do většiny našich kostelů. Farnosti se dokonce předháněly, která bude mít betlém větší a pompéznější. Čas Vánoc se tak stal místo času k zastavení a zamyšlení, časem stresující stavby betlému a řevnivosti sousedních vesnic. Půtek a závisti bylo tolik, že osvícený rakouský císař Josef II vydal v roce 1782 edikt, kterým zakázal vystavovat betlém v kostelech jako "způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský". Prostý lid, sedláci, řemeslníci a měšťané si však betlémy zvykli a tak je přestěhovali do svých příbytků. Ti bohatší zakoupili rozměrné kostelní betlémy, kterých figurky byly vysoké i jeden metr. Jiní se zase obrátili na známé řezbáře, aby jim vytvořili malé kopie velkých betlémů a ti nejchudší hledali možnost jak k domácím betlémům přijít co nejlevněji. A tak si v mnohých oblastech začali učitelé, studenti i vyučení malíři přivydělávat kreslením betlémů na papír nebo na lepenku, které se pak vykrojovaly nebo si je sami zákazníci vystřihli. Tak někdy kolem roku 1790 vznikly první papírové betlémy na našem území.
Průmyslové betlémy
A nebyli by to čeští podnikatelé, aby nezachytili rostoucí poptávku po papírových betlémech. Na přelomu 18. a 19. století byly již v Praze průmyslově tištěny vystřihovací betlémy, tzv. jesličkové archy. Tyto byly původně tištěny technikou mědirytu jako černobílé a byly kolorovány ručně. Později se jejich výroba přesunula do litografických dílen, které záhy zvládly a barevný tisk. Výtvarná úroveň papírových jesličkových archů byla kolísavá. Určitým jednotícím prvkem se stal návrh papírového betlému od významného vídeňského malíře ze spolku Narazénů Josefa Füricha. Ten prý nakreslil na sedm set figurek, které pak jeho následníci kopírovali. Betlémy byly tak plné figurek osmanských Turků, janičárů na koních, velbloudech a dokonce na slonech. Celá scénografie byla soustředěna kolem jeskyně pod polozbořeným hradem krále Davida, s Josefem a Marií sklánějícími se nad jesličkami s malým Jezulátkem zabaleným v pleně. Nechybí samozřejmě oslík a volek. K jeskyni spěchá kromě třech králů z východu i nesčetné množství různých postav v orientálních kostýmech. Nad jeskyní nesmí chybět kometa zvaná "betlémská hvězda" a mluvící páska s nápisem "Gloria in excelsis Deo". Papírových betlémů a jesličkových archů tohoto typu se určitě vyrobilo možná i několik milionu kusů a je s podivem, že do dnešních dob se jich zachovalo tak málo.
Návrat folklóru
Po vzniku Československa se postupně začíná měnit forma vystřihovacích betlémů. Pozadí začíná připomínat českomoravskou krajinu, budovy vycházejí z lidové architektury a postavy jsou oblečeny do národních krojů. Takový betlém připravil Josef Kaplický v jižních Čechách nebo Václav Chmelíček v Plzni. Nejkrásnější a nejoblíbenější vystřihovací betlémy však připravili nejznámější malíři své doby. Kdo by si nepamatoval na betlém Mikoláše Alše, s desítkami figurek oblečených snad do všech krojů od Aše až po Podkarpatskou Rus. Nebo jesličkový arch Marie Fischerové-Kvěchové, který byl doplněn i o Kecala z Prodané nevěsty nebo o českého Kašpárka. Civilně oblékl své figurky Josef Lada a umístil svůj betlém do okolí svých rodných Hrusic. Josef Wenig se zase inspiroval velkými postavami našich národních dějin a mezi klanějícími se králi poznáme i Jiříka z Poděbrad. Těchto betlémů se zachovalo hodně, vycházely desítky let v mnoha nákladech a tak je těžké určit, které je to první a nejpůvodnější vydání, které korigoval sám autor.
Betlémy na export
Doba po roce 1948 nepřála tisku papírových betlémů. Byly by určitě sběratelsky zajímavé exempláře, na kterých by k jesličkám spěchali ruku v ruce horník s dojičkou, či svazák s pionýrem a zlatá betlémská hvězda by změnila barvu na rudou. Bylo zaraženo i vydání dlouho připravovaného betlému Karla Svolinského, jehož otec byl lidovým výrobcem betlémů. Časem pod maskou národopisné výchovy vyšli reprinty betlémů Mikoláše Alše či Fischerové-Kvěchové. Jeden papírový betlém se však stal dobrým vývozním artiklem. Malíř Vojtěch Kubašta obnovil svůj skládaný papírový betlém, který připravil již před válkou a národní podnik Artia jej začal vyvážet jako atrakci do celého světa. Dodnes nikdo nevymyslel dokonalejší rozkládací prostorové jesličky, než byly Kubaštovy. Po úspěchu třebechovického betlému na Světové výstavě v Montrealu byl dokonce požádán, aby pro export připravil rozkládací verzi právě tohoto lidového betlému.
Ceny papírových betlémů jsou odvozený od jejich stáří, vzácnosti a kompletnosti. Betlémy z počátku minulého století mohou dosahovat k několika tisícům korun. Z prvorepublikových jesličkových archů jsou hledanými zejména ty reklamní. Pokud jsou nevystřiženy a nepoškozeny můžete za ně dostat i pětset korun. Cena za prostorový betlém Kubaštův by neměla klesnout pod 100 korun. S oceněním vám rádi pomohou členové Sdružení přátel betlémů na adrese Slavíčkova 2, Praha 6.
Uvedené texty lze citovat pouze s
uvedením zdroje a autora.
© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999